DEREK VLASTNÍ TLAPKOU

03-02-2017
Už jde ONA.

„No koukej co mám“ naparuju se, až jsem jak koule chlupů.
„Co to tam máš Dereku? Myš? Počkej si vezmu baterku ...“ povídá ONA.
Jo ty vlastně ve tmě prd vidíš. Tak já počkám.



Už jde ... zase se nafouknu jak páv.

„ A jéje ty jsi chytnul ptáčka? No šikovnej jsi, to jo, ale myška by byla lepší.“
„Koukej dá se s ním hrát fotbálek, jsem jak Maradona“ honím mrtváčka sem a tam.

A mám po ptákách, blíží se totiž Jouda s nevěřícným pohledem.
Zírá na ptáka ... na mě ... na ptáka ... na mě. Pak se znechuceně otočil.

„Co, jééé?“ ptám se.
„Nic, jen jsem zvědavej co bude říkat Cipísek , že se tu chlubíš cizím peřím“ odvětí Uhlík.
„No co, co? Jsem ho našel, na stráni... tak je můj.“ durdím se.
„Jo to je, ale nedělej tady divadlo, že jsi ho ulovil!“ zlobí se Uhlík.

No a je to venku. Ona se mi tady teď směje na celé kolo.

„Pojď domu ... ty můj lovče mrtvolek.“ A směje se dál.
Odhazuji mrtvolku pod boudu a hrdě se vztyčenou hlavou jdu domů, jsem přeci Hrábě!

Derek vlastní tlapkou

AUTOR: Petra Schnitzerová