Dvacku za dvacku

Hubíšek

Nadřazená kategorie: HCM - Hypertrofická kardiomyopatie

Kategorie: HCM: Vaše příběhy

Zobrazeno: 11218

Jaro 2013:
Byl to nejsmutnější den, zlatíčko Maxik mi umřel v naručí a ja se zaŕekla, že ho jiný tvoreček nenahradí. Ale jak šel čas a na druhem kocourkovi bylo čím dál víc znát, že mu chybí parťák, podlehla jsem. Ale žádná náhrada, musí to být pravý opak, originál. A tak máme Huberta, povahou i vzevřením raubíře, který celý život dokazuje, že je Jiný.
V 9 měsících to přišlo, nečekané zrychlené a těžké dýchání, a tak bylo lepší před chystanou kastrací lékaře upozornit. Rentgen ukázal změny a byly jsme odesláni ke specialistovi kardiologovi MVDr. Scheerovi. Verdikt byl zdrcující - prvních narozenin se asi nedočkáme. O HCM jsem slyšela poprvé a když jsem si vyhledala informace, zuřila jsem, jak mohou být chovatelé takto nezodpovědní. Jak jsem později zjistila, v našem případě příbuzný zemřel v době odběru a chovatelka o riziku věděla. Několik týdnů jsem se bála z práce chodit domů, v jakém stavu Hubího najdu. Jak šel čas a Hubi spíš než vážnou nemoc vykazoval příznaky raráškovství a poťouchlosti, přestala jsem si riziko připouštět. Snad jen pravidelné návštěvy ordinace mi připomínaly, co se může stát.
Klid skončil před měsícem, zryhlené dýchání, ochrnuté zadní nohy... Ale již druhý den, jakoby se nic nestalo, zase mňouká, dokud nedostane svúj pravidelný přísun.
Bohužel následné sono je nekompromisní, levá komora již nepracuje a opakovaní utrhnutí trombu je otázka času a šance na šťastný konec mizivá.A co teď... Přidat další léky, připravit se na aplikaci injekcí až se to stane znovu a hlavně doufat. Doufat, že je Hubi bojovník, který je s námi o 3,5 roku déle než mu předpověděli, a jen tak se nevzdá. Máme Tě moc rádi Hubíšku!

Říjen 2013:
Bylo to strašně rychlé, v pondělí 7.10.2013 v 21.00 přišlo ochrnutí zadních nožiček a velký neklid, pořád se chudáček snažil bolístku rozchodit, Překvapivě nahlas neplakal. I přes rychlé podání léků a transport na veterinu, kde získal maximální péči, stav nezlepšilo. Druhý den měl již zadní nožky úplně studené, obrovská sraženina se mu usídlila v ústí ocásku a nožek a nedala se rozpustit. Operativní zákrok by jeho zdecimované srdíčko neuneslo. Přestože si to rozhodnutí neodpustím, Hubíšek navždy opustil tento svět v krásný slunečný den 8.10.2013 v 15.15. Myslím na Tebe a nezapomenu.