Krevní skupiny u koček

O tom, že existují krevní skupiny u koček, se ví již od roku 1915. Teprve v roce 1981 byl však současný systém krevních skupin popsán. Existují tři skupiny – A, B a AB.

V praxi to vypadá tak, že kočka s krevní skupinou A prezentuje na svých červených krvinkách antigen A a v plazmě má protilátky proti antigenu B. U kočky s krevní skupinou B je tomu naopak – na červených krvinkách prezentuje antigen B a v plazmě má protilátky proti antigenu A. Malé procento koček prezentuje na svých červených krvinkách oba antigeny – A i B, a v plazmě nemají protilátky ani proti A, ani proti B. Tyto kočky mají krevní skupinu AB.

Geneticky vzato, existují dvě alely označované jako A a b. Alela A je dominantní, alela b je vůči alele A recesivní. To znamená, že kočka, která má krevní skupinu A, nese buď obě alely A (v tom případě je homozygotní ve sledovaném genu), nebo nese alely A a b a je tedy heterozygot. Kočka, která nese obě alely b, je homozygotní ve sledovaném genu a má krevní skupinu B.

U koček s krevní skupinou AB je situace zajímavější. Dlouho se uvádělo, že se tato skupina dědí jiným způsobem než zbylé dvě. Nyní se předpokládá, že i u těchto koček existuje pouze systém alel A a b, ale do hry vstupuje další gen, který potlačuje dominanci alely A a umožňuje tak prezentaci obou antigenů na červených krvinkách dané kočky. Kočka s krevní skupinou AB je tedy vždy heterozygot ve sledovaném genu (Ab). Vzhledem k tomu, že gen potlačující dominanci alely A nemusí být vždy přenesen na potomky dané kočky, mohou se i ze spojení zvířat se skupinami B a AB narodit potomci nesoucí krevní skupinu A.

Procentuální zastoupení jednotlivých krevních skupin se liší podle plemene a různé zdroje uvádějí různá čísla. Lze říci, že zatímco některá plemena mají pouze skupinu A, jiná plemena mají vysoké zastoupení skupiny B nebo i AB (viz tabulka).

Vzhledem k tomu, že každá krevní skupina je charakterizována zároveň přítomností protilátek proti skupině druhé (kromě skupiny AB), je zapotřebí brát krevní skupiny v potaz zejména u plemen kde se vyskytuje B a AB. Pokud by došlo například k transfúzi krve opačné krevní skupiny, než je krevní skupina příjemce, dojde k reakci antigenů s protilátkami, reakce se projeví zejména dušností, zvracením, sliněním a neklidem. Následuje tachykardie a velmi rychlá hemolýza červených krvinek, toto vše může vést k šoku a ke smrti zvířete. Reakce zvířete s krevní skupinou B vůči krevní skupině A je mnohem silnější než reakce zvířete s krevní skupinou A vůči skupině B. Vzhledem k tomu, že kočky s krevní skupinou AB nemají v krvi protilátky proti antigenům, jsou tzv. univerzálními příjemci – mohou v případě nouze dostat transfuzi krve jak krevní skupiny A, tak B.

Častějším problémem než špatná transfuze však bývá tzv. neonatální isoerytrocytolýza. Při ní dochází k poškození až úplnému zničení červených krvinek novorozených koťat, které mají opačnou krevní skupinu než jejich matka. Prakticky jde pouze o případy, kdy má matka skupinu B a koťata skupinu A, protože u matek s krevní skupinou A není takové množství protilátek proti skupině B. Kočka s krevní skupinou B však produkuje do kolostra velká množství protilátek proti skupině A. Koťata mají střevní stěnu nejpropustnější i pro velké bílkoviny (tj. i pro protilátky) během prvních osmi hodin po narození, a s kolostrem tak přijímají i protilátky proti vlastním červeným krvinkám. Opět dochází k hemolýze a koťata během pár dnů umírají. Pokud u koťat neproběhne reakce tak výrazně, dojde většinou k problémům s prokrvováním a koťatům odumírají špičky ocasů a prsty. Vzhledem k tomu, že střevní stěna může být pro protilátky propustná i déle než 8 hodin, doporučuje se v takovém případě, kdy by mohlo k neonatální isoerytrocytolýze dojít, koťatům znemožnit minimálně po dobu 24 hodin příjem kolostra a krmit je uměle nebo pomocí kočky s vhodnou krevní skupinou.

Určit krevní skupiny je dnes již možné dvěma způsoby. Pro rychlé určení v případě nutnosti transfuze lze využít serologické testy. Druhou možností je využití genetického testu, kdy dochází i k určení toho, zda je dané zvíře homozygotní či heterozygotní v daném genu.

Tabulka č.1: Procentuální zastoupení krevních skupin u vybraných plemen – zdroj Laboklin

Plemeno

A (%)

B (%)

AB (%)

ABY

94,6

2,7

2,7

SBI

86,5

9,0

4,5

BRI

59,6

35,4

5,0

BRI a

100,0

0

0

DRX

100,0

0

0

EXO

100,0

0

0

CHA

58,6

33,3

8,0

MCO

94,1

5,9

0

NFO

100,0

0

0

ORS

100,0

0

0

PER

73,3

13,3

13,3

RAG

57,9

28,9

13,2

RUS

100,0

0

0

SIA

100,0

0

0

SOM

77,5

17,5

5,0

TUA

100,0

0

0

TUV

100,0

0

0


Tabulka č.2: Dědičnost alel – zastoupení jednotlivých alel u potomstva


K O Č K A

K

O

C

O

U

R

AA

Ab

bb

AA

AA (100%)

AA (50%), Ab (50%)

Ab (100%)

Ab

AA (50%), Ab (50%)

AA (25%), Ab (50%), bb (25%)

Ab (50%), bb (50%)

bb

Ab (100%)

Ab (50%), bb (50%)

bb (100%)





Zdroj: www.genomia.cz