Krevní skupiny u koček
O tom, že existují krevní skupiny u koček, se ví již od roku 1915. Teprve v roce 1981 byl však současný systém krevních skupin popsán. Existují tři skupiny – A, B a AB.
V praxi to vypadá tak, že kočka s krevní skupinou A prezentuje na svých červených krvinkách antigen A a v plazmě má protilátky proti antigenu B. U kočky s krevní skupinou B je tomu naopak – na červených krvinkách prezentuje antigen B a v plazmě má protilátky proti antigenu A. Malé procento koček prezentuje na svých červených krvinkách oba antigeny – A i B, a v plazmě nemají protilátky ani proti A, ani proti B. Tyto kočky mají krevní skupinu AB.
Geneticky vzato, existují dvě alely označované jako A a b. Alela A je dominantní, alela b je vůči alele A recesivní. To znamená, že kočka, která má krevní skupinu A, nese buď obě alely A (v tom případě je homozygotní ve sledovaném genu), nebo nese alely A a b a je tedy heterozygot. Kočka, která nese obě alely b, je homozygotní ve sledovaném genu a má krevní skupinu B.
U koček s krevní skupinou AB je situace zajímavější. Dlouho se uvádělo, že se tato skupina dědí jiným způsobem než zbylé dvě. Nyní se předpokládá, že i u těchto koček existuje pouze systém alel A a b, ale do hry vstupuje další gen, který potlačuje dominanci alely A a umožňuje tak prezentaci obou antigenů na červených krvinkách dané kočky. Kočka s krevní skupinou AB je tedy vždy heterozygot ve sledovaném genu (Ab). Vzhledem k tomu, že gen potlačující dominanci alely A nemusí být vždy přenesen na potomky dané kočky, mohou se i ze spojení zvířat se skupinami B a AB narodit potomci nesoucí krevní skupinu A.
Procentuální zastoupení jednotlivých krevních skupin se liší podle plemene a různé zdroje uvádějí různá čísla. Lze říci, že zatímco některá plemena mají pouze skupinu A, jiná plemena mají vysoké zastoupení skupiny B nebo i AB (viz tabulka).
Vzhledem k tomu, že každá krevní skupina je charakterizována zároveň přítomností protilátek proti skupině druhé (kromě skupiny AB), je zapotřebí brát krevní skupiny v potaz zejména u plemen kde se vyskytuje B a AB. Pokud by došlo například k transfúzi krve opačné krevní skupiny, než je krevní skupina příjemce, dojde k reakci antigenů s protilátkami, reakce se projeví zejména dušností, zvracením, sliněním a neklidem. Následuje tachykardie a velmi rychlá hemolýza červených krvinek, toto vše může vést k šoku a ke smrti zvířete. Reakce zvířete s krevní skupinou B vůči krevní skupině A je mnohem silnější než reakce zvířete s krevní skupinou A vůči skupině B. Vzhledem k tomu, že kočky s krevní skupinou AB nemají v krvi protilátky proti antigenům, jsou tzv. univerzálními příjemci – mohou v případě nouze dostat transfuzi krve jak krevní skupiny A, tak B.
Častějším problémem než špatná transfuze však bývá tzv. neonatální isoerytrocytolýza. Při ní dochází k poškození až úplnému zničení červených krvinek novorozených koťat, které mají opačnou krevní skupinu než jejich matka. Prakticky jde pouze o případy, kdy má matka skupinu B a koťata skupinu A, protože u matek s krevní skupinou A není takové množství protilátek proti skupině B. Kočka s krevní skupinou B však produkuje do kolostra velká množství protilátek proti skupině A. Koťata mají střevní stěnu nejpropustnější i pro velké bílkoviny (tj. i pro protilátky) během prvních osmi hodin po narození, a s kolostrem tak přijímají i protilátky proti vlastním červeným krvinkám. Opět dochází k hemolýze a koťata během pár dnů umírají. Pokud u koťat neproběhne reakce tak výrazně, dojde většinou k problémům s prokrvováním a koťatům odumírají špičky ocasů a prsty. Vzhledem k tomu, že střevní stěna může být pro protilátky propustná i déle než 8 hodin, doporučuje se v takovém případě, kdy by mohlo k neonatální isoerytrocytolýze dojít, koťatům znemožnit minimálně po dobu 24 hodin příjem kolostra a krmit je uměle nebo pomocí kočky s vhodnou krevní skupinou.
Určit krevní skupiny je dnes již možné dvěma způsoby. Pro rychlé určení v případě nutnosti transfuze lze využít serologické testy. Druhou možností je využití genetického testu, kdy dochází i k určení toho, zda je dané zvíře homozygotní či heterozygotní v daném genu.
Tabulka č.1: Procentuální zastoupení krevních skupin u vybraných plemen – zdroj Laboklin
Plemeno
|
A (%)
|
B (%)
|
AB (%)
|
ABY
|
94,6
|
2,7
|
2,7
|
SBI
|
86,5
|
9,0
|
4,5
|
BRI
|
59,6
|
35,4
|
5,0
|
BRI a
|
100,0
|
0
|
0
|
DRX
|
100,0
|
0
|
0
|
EXO
|
100,0
|
0
|
0
|
CHA
|
58,6
|
33,3
|
8,0
|
MCO
|
94,1
|
5,9
|
0
|
NFO
|
100,0
|
0
|
0
|
ORS
|
100,0
|
0
|
0
|
PER
|
73,3
|
13,3
|
13,3
|
RAG
|
57,9
|
28,9
|
13,2
|
RUS
|
100,0
|
0
|
0
|
SIA
|
100,0
|
0
|
0
|
SOM
|
77,5
|
17,5
|
5,0
|
TUA
|
100,0
|
0
|
0
|
TUV
|
100,0
|
0
|
0
|
Tabulka č.2: Dědičnost alel – zastoupení jednotlivých alel u potomstva
|
K O Č K A
|
K
O
C
O
U
R
|
|
AA
|
Ab
|
bb
|
AA
|
AA (100%)
|
AA (50%), Ab (50%)
|
Ab (100%)
|
Ab
|
AA (50%), Ab (50%)
|
AA (25%), Ab (50%), bb (25%)
|
Ab (50%), bb (50%)
|
bb
|
Ab (100%)
|
Ab (50%), bb (50%)
|
bb (100%)
|
Zdroj: www.genomia.cz