Kočka je masožravec

Kočky jsou biologicky řazení mezi masožravce. Na to je třeba myslet po celou dobu výběru krmení.

Celé tělo kočky je vybaveno pro lovení, zabití a následné strávení kořisti. Tisícileté soužití s člověkem nikterak nezměnilo zuby ani jiné části trávící soustavy kočky. Veškeré pro život nevyhnutelné látky dokáže zístak z masa, vnitřností a kostí jiných živočichů. 

Ve volné přírodě kočky jedí maso POUZE syrové. Jejich strava obsahuje malé hlodavce (např. myši, potkani), králíky, ptáky, hmyz a obojživelníky. Většinou jedí celé zvíře, maso, kosti, mozek a orgány. Jejich trávicí systém je nastaven metabolizovat tuto stravu, která má vysokou vlhkost, vysoký obsah bílkovin a velmi nízký obsah sacharidů. Domestikace změnila kočičí metabolismus jen velmi málo. Proto samozřejmě kočky ve volné přírodě nejedí kukuřici, sóju, rýži ani obilí. Není to historicky dlouho, co krmíme kočky zpracovanými sacharidy. A není vůbec náhoda, že přesně od té doby dramaticky narostla obezita a mnoho nemocí včetně cukrovky a hypertreozy.

Stejně jako u lidí je i u koček správná strava základem zdraví a tím i celkového pocitu pohody. Chyby ve výživě nepříznivě ovlivňují zdravotní stav a následně i délku života zvířete. Příznaky špatné výživy mohou být podváha, nadváha, špatný stav srsti, příliš tuhý nebo měkký trus, poruchy plodnosti, záněty dásní, alergie, onemocnění ledvin a mnohé další problémy.

Kočky jí jen čerstvě zabitá zvířata. Jejich citlivá chuť a čich se vyvíjela podstatně déle než detoxikační mechanismy na obranu proti zkaženým potravinám. Jejich smysly jim říkají, že zkažené maso se NEJÍ. Bohužel většina komerčních potravin obsahuje velké množství zkažených zvířecích produktů.

Čerstvá strava je stejně jako u lidí nejzdravějším zdrojem výživy. U komerčně vyráběných krmiv je absence mnoha živin jako jsou vitamíny a enzymy, které jsou nesmírně citlivé a snadno se zpracováním ničí. A je zde i absence čchi (životní síly) známé z TČM, krmivo neposkytuje žádnou výživu životní síly těla.

Vaření ničí živiny v mase, což způsobuje ztráty vitamínů, minerálů a aminokyselin. Vaření také transformuje živiny, změní jejich chemické složení a dělá je méně biologicky využitelné pro vaši kočku. Vaření nejen uzavře v kostech minerály, ale také způsobí snadné tříštění kostí a tím budou nebezpečné pro zažívací trakt kočky. Kočka získá co nejvíce živin ze syrových potravin. 

Suché krmivo představuje pro kočky dva základní problémy – příliš málo vlhkosti a vysoký obsah sacharidů.

Kočky nemají dobře vyvinutý pocit žízně. Při krmení suchou stravou jsou v neustálém stavu dehydratace. Kočky konzumující suchou stravu mají v těle o polovinu méně vody než kočka, které jí konzervy nebo syrové maso. Při této dehydrataci je moč kočky příliš koncentrovaná, což může vést k onemocnění močových cest.

Nejlepším příkladem jsou zuby kočky:

felineteeth

Jsou dokonale přizpůsobené na uchopení a trhání masa. Dolní čelist se může pohybovat jen nahorů a dolů, ne do stran, kočka tedy nedokáže potravu žvýkat a rozmělňovat narozdíl od člověka. Dalším významným projevem masožravce je, že kočky nedokáží vnímat sladkou chuť - chybí jim na to geny. Sladká chuť je zpravidla signál, že v potravě je množství uhlohydrátů. Kočky uhlohydráty nepotřebují a v jejich stravě nemá co dělat, a i proto je příroda nevybavila chuťovými buňkami pro sladkou chuť. Platí to i pro lvy, tygry a jiné menší či větší kočky. 

Sliny – slinné žlázy masožravců neprodukují enzymy (amylázy) pomáhající štěpit polysacharidy (škroby), které by zabezpečily nastartování trávicích procesů co nejdříve. To je jedním z důvodů, proč je škrobnatá dieta pro masožravce prakticky nevyužitelná. Sliny masožravců kyselé a jsou lépe přizpůsobené na rozklad masité potravy.

Žaludek – prostředí v žaludku masožravců je mnohem více kyselé, než v žaludku člověka, u kočky je to pH 1-2, tedy velmi silná kyselina. Je to důležité pro rozklad bílkovin. Kočky produkují žaludeční kyselinu jen při konzumaci potravy
.
Kapacita žaludku – kočky jsou masožravci a dravci, cpou se, když něco uloví, mezi zabíjením jejich trávicí systém odpočívá. Pro kočky je přirozený a zdravý měně častý a nepravidelný přísun velkého množství masa a tuků bohatých na bílkoviny a tuky a s menšinovým podílem látek pro ně těžko stravitelných anebo vůbec nestravitelných (škroby, vláknina, apod.). Přerušovaná konzumace potraviny je pro uchování zdraví masožravců nezbytná.

Tenké střevo – probíhá zde proces vstřebávání živin a to za pomoci kyselin z jater a žlučníku, enzymů ze slinivky a nezastupitelné místo zde mají i bakterie žijící ve střevě. Zde probíhá přeměna potravy na pro tělo zužitkovatelné látky

Tlusté střevo masožravců je mnohem kratší, funguje jako skladiště a orgán vyprazdňování, jakési uložiště odpadu a slouží k reabsorpci vody zpět do těla.
Ledviny u masožravců produkují mírně kyselejší moč a v užším rozsahu kyselosti (pH 5,5-7). Masitá strava posouvá moč směrem ke kyselejšímu prostředí (produkuje se víc kyselejších žaludečních šťáv), vegetariánská strava posouvá pH moči víc k zásaditému. Ani příliš kyselá, ani příliš zásaditá moč není v pořádku a může signalizovat chorobu. Pravdou však je, že nejčastější problém ledvinových kamenů vzniká krystalizací v zásaditém prostředí ledvin. To se častokrát koriguje právě dokyselováním – nasazením diety s větším zastoupením masových bílkovin ve stravě.


Prevence

Co tipujete, že je jednodušší? Prevencí se vyhnout nějakým potížím, nebo je řešit až když nastanou? Ano, prevence je správně. V kočičím světě je jedna z mnoha prevencí i kvalitní strava, díky které se můžeme vyhnout vážným, bolestivým a často velmi nákladným nemocem, které si mnoho majitelů koček a kolikrát i samotných veterinářů nedokáže představit. Mouc

Jak ale začít? Co je správně? Nebo jak přesvědčit člověka, jenž věří, že jeho kočka je v naprostém pořádku, protože "Kočky by kupovaly granulky Whiskas", že to není tak docela pravda. Pojďme na to logicky, všichni jsou v naprostém pořádku, dokud se nevyskytne problém či příznaky nemoci - blokované močové cesty, problém s močením, následná smrt na prasknutí močového měchýře či hospitalizace na cévkování, zánět močového měchýře (cystitidou) - krev v moči, odmítání jejich kočičího WC (protože jim připomíná bolest při močení), příznaky cukrovky, potravinová intolerance - zánětlivé onemocnění střev). 

Už trochu chápete, proč věta "Ale moje kočka to žere a je OK" tolika chovatelům drásá nervy? Aneb "Zamkněme stodolu s koněm dříve, než uteče".

Jak tedy začít? Abychom pochopili základní principy kočičího jídelníčku, musíme pochopit následující skutečnosti:

1) Ústrojí močových cest můžeme podpořit tím, že necháme skrze ně proudit dostatečné množství vody. Kočky pochází původem z pouště, tudíž nemají potřebu natolik vyhledávat zdroj čisté vody a je důležité, aby se jim voda dostávala i v rámci krmiva - normální kořist tvoří 70 - 75 % vody, granule neboli suché krmivo jen velmi nízkých 5-10 %.

2) Sacharidy mohou napáchat nemalé množství zdravotních problémů, třeba s hladinou cukru v krvi a narušit inzulínovou rovnováhu kočky

3) Kočka je striktní masožravec, což znamená, že je přizpůsobena tomu, aby přijímala bílkoviny z masa a jiných orgánů, nikoli z rostlin.



Přirozená strava1238933 756862877660245 1472980247 n

Pod tímto pojmem si představujeme nejpřirozenější způsob obživy koček, to znamená s co nejmenším zásahem člověka. I v takovýchto odvětvích je mnoho chovatelských názorů, mnoho způsobů podávání. Někteří servírují svalovinu, vnitřnosti i kosti zvlášť, jiní opravdu hodí kočce myš, aby si ji sama ulovila. V této kapitole se mrkneme na nejznámější způsoby krmení koček „přirozeně“.

B.A.R.F.

Toto označení je zkratkou pro „Bones and raw food“ (Kosti a syrová strava) nebo „Biologically appropriate raw food“ (Biologicky vhodné syrové potraviny). Chybí mi tam označení ještě pro zeleninu, která je součástí BARF stravy, jenž má představovat žaludek kořisti.

BARF je taková restaurace pro kočky, krájené/mleté maso, přílohy v podobě zeleniny, obilovin. Vše připravené, aby s tím zvíře nemělo tolik práce.

PREY MODEL

Tento způsob krmení představuje co nejpřirozenější způsob pro kočky, jako kdyby žily v divočině. V ideálním případě se krmí celými potkany, ptáky, myšmi, křečky, kuřaty… Zvíře se samo vypořádává s kostmi, žaludkem, masem, kouše a tím si masíruje dásně. Kočky takto krmené se mohou často pyšnit velmi zdravým chrupem. Zelenina se v tomto případě nepodává vůbec. Kořist má v sobě všechny potřebné složky, pokud nebudeme krmit stále jen jedním druhem.

Pokud nechceme krmit celou kořistí buď živou, nebo mrtvou, dá se Prey model podávat i tak, že to kočce naservírujeme. Kosti můžeme trochu naklepat.

Největší rozdíl u těchto dvou způsobů vidím v zelenině. Takže záleží na Vás, zda máte potřebu kočce dávat kousky mrkve, obilí a podobné, abyste nahradili žaludek zvířete. Pamatujme, že v žaludku jsou již tyto složky částečně natrávené a zvíře (kořist) si z nich už nějaké živiny vzalo, tudíž si nemyslím, že mají významnou roli v krmení.

10808218 1503958783202463 1907694972 n

Základy krmení Raw (syrové) stravy

80-85 % jídelníčku tvoří maso – svalovina

5-7 % kosti

10 % vnitřnosti (játra mohou tvořit maximálně polovinu)

Takto nějak by mělo vypadat základní schéma krmení.

Vyváženost stravy by se měla brát z hlediska dlouhodobého (týden/měsíc), ne denního.

Důležité je různé druhy masa střídat, protože zvíře krmené a chované na lidskou spotřebu není to samé jako zvíře divoce žijící (přirozená kořist), jsou taktéž krmené různými granulovými směsmi a mají daleko méně Omega 3 mastných kyselin (v poměru s Omega 6). Ty doplníme čistým rybím olejem (ale ne olej z tresčích jater!), který je zároveň jediným doplňkem stravy.

U koček je vhodné krmit nejvíce červeným masem, protože je bohatší na taurín, který si kočka není schopná sama vytvořit (nejvíc je v hovězím srdci) – hovězí, vepřové, krůtí, kachní, husí, pštrosí, myši, potkani… Samozřejmě se může krmit i kuřecím (nejvíce stehna, srdce, žaludky) či králičím masem, neobsahují ovšem tolik živin a tak by neměly tvořit velký základ stravy.

Není absolutně nutné kupovat nejkrásnější a nejdražší kusy. Masožravec potřebuje i šlachy, tuk (v rozumné míře – pozor na velké části tuku u vepřového masa), kůži. Mezi velmi oblíbené patří hovězí srdce a jazyky, vepřové plece a srdce, morčecí stehna a srdce, celé kuřata, myši (dají se koupit i mražené jako potrava pro hady).

Srdce a žaludky jsou součástí svaloviny, ne vnitřností.

Příklad vepřových vnitřností: vepřové pečínky, mozky či plíce, ledviny.

Kosti tvoří malou část kočičího jídelníčku, určitě ne však zanedbatelnou. Nejměkčí jsou kuřecí kosti a králičí žebra. Z kuřecích částí můžeme použít cokoliv, třeba zadní čtvrtky. Krky a křídla mají velký podíl kostí, proto by následující krmení mělo být složené jen z masa.

Přehled procentuálního zastoupení kostí v kuřecích částech:

Hřbet (s kůží) – 44%

Prsa (s kůží) – 20%

Spodní stehno (s kůží) – 33%

Horní stehno (s kůží) – 21%

Celé stehno (s kůží) – 27%

Krk (s kůží) – 36%

Krk (bez kůže) – 75%

Křídlo (s kůží) – 46%

Křídlo (bez kůže) – 68%

Syrové vajíčka jsou příjemným zpestřením, netvoří však základ stravy. Mohou se podávat vcelku i se skořápkou, některé kočky ale konzumují i pouze žloutky.

Ryby stejně jako vajíčka – zpestření potravy. Kočka dlouhodobě krmená syrovými rybami začne díky nedostatku vitamínu B1 trpět nervovými poruchami.

Komerční strava

Krmivový průmysl představuje odbyt pro odpad z jatek, obiloviny považované za „nevhodné pro člověka" a podobné odpadní produkty, které se těžko využívají, k dosažení zisku. Mezi tento odpad patří střeva, vemena, krky a někdy také části zvířat napadené chorobou nebo rakovinou.

Základní povinností výrobců je uvádět ve složení suroviny v pořadí od té nejvíce zastoupené až po tu nejméně zastoupenou. Z toho je zřejmé, že přibližně prvních pět uvedených položek v pořadí tvoří většinu objemu výsledného krmiva Je tedy klíčové sledovat pořadí hodnot. Pozor na údaj maso, resp. čerstvé maso. Pokud je ve složení uvedeno maso v procentech, je třeba počítat, že se jedná o maso v syrovém stavu (v syrovém mase je obsaženo cca 80% vody), pokud by to bylo maso sušené, výrobce by to tam s hrdostí jistě napsal.

Rozhodně se vyhněte krmivu, na jehož etiketě se o složení krmiva moc nedovíte, obsah je velmi obecný a suroviny jsou formulované nejasně.

Důležitou informací při výběru nejvhodnější krmivo pro našeho masožravce bude podíl bílkovin v krmivu, který by měl být co nejvyšší (proteinů, dusíkatých látek, N-látek) a proti tomu co nejnižší obsah nepotřebných sacharidů (polysacharidů, cukrů, škrobů). Tím se alespoň teoreticky přiblížíme ke složení přirozené potravy masožravců. Pozor na krmení (díky úspěšným marketingovým kampaním) s označením „vyvážené" anebo „superprémiové" krmivo, kdy nakupujeme krmiva s většinovým podílem kukuřice, pšenice, rýže, sóji a jiných pro masožravce těžko stravitelných, případně alergenních produktů rostlinného původu.

Zajímavé je i to, co většina zákazníků neví, že průmysl krmiv pro domácí zvířata je odnoží potravinářského a hospodářského průmyslu produkujícího pro člověka. Je to ideální partnerský vztah:

Nestlé vlastní Alpo, Fancy Feat, Friskies, Mighty Dog.
Ralston Purina produkty, jako jsou Pro Plan, Dog Chow Purina One a.
Heinz vlastní 9 Lives, Amore, Gravy Train a Granule n-bity a přírody recept. 
Colgate-Palmolive vlastní Hill Science Diet.
Procter and Gamble vlastní Iams a Eukanuba.
Mars vlastní Kal Kan, Walthams, Pedigree, Sheba a Nutro.
Krmivový průmysl představuje odbyt pro odpad z jatek, obiloviny považované za „nevhodné pro člověka" a podobné odpadní produkty, které se těžko využívají, k dosažení zisku. Mezi tento odpad patří střeva, vemena, krky a někdy také části zvířat napadené chorobou nebo rakovinou.

Složky krmiva:
Podíváme se blíže na jednotlivé složky krmiva, k čemu jsou dobré a jak je na etiketě správně „číst".

Bílkoviny

Bílkoviny (proteiny) jsou esenciální součástí všech živých buněk. Jsou důležité pro tvorbu buněk, růst tkání a vývoj svalových vláken. Kočka je masožravec, proto bílkoviny představují její hlavní zdroj energie.

Bílkoviny (proteiny) hrají velkou roli v regulaci metabolismu, transportu esenciálních aminokyselin v těle, jsou potřebné k výrobě protilátek (chrání kočku před nemocemi), enzymů, hormonů a tkání a pro správnou rovnováhu pH organismu. Proto nás bude zajímat množství bílkovin (proteinů) v krmivu. Ale hlavně nás bude zajímat zdroj bílkovin, zda jsou živočišné nebo rostlinné. Čím kvalitnější bílkoviny, tím lepší stravitelnost, tedy lepší využitelnost látek z krmiva a méně odpadu v záchůdku a přijatelnější vůně.

Kvalitní protein znamená stravitelnost a aminikyselinové složení. Pátráme tedy, které z 20 aminokyselin krmivo obsahuje. Kompletní bílkoviny obsahují dostatečné množství esenciálních aminokyselin a ty se nacházejí v mase, rybách, vejcích a drůbeži. Rostlinné bílkoviny – luštěniny, obiloviny a zelenina – neposkytují všechny esenciální aminokyseliny, které kočka potřebuje (arginin a taurin) a které se nacházejí v živočišných bílkovinách.

Bílkovina je nejlépe manipulovatelnou složkou krmení. Někdy je těžké zjistit, kolik masa je obsaženo v 1 kilogramu granulí nebo jaký podíl bílkovin v krmivu pochází z masa (je snadné a hlavně levné vyrobit krmivo s běžným obsahem bílkovin téměř bez použití masa, jen za použití bílkovin, které pocházejí z levných obilovin, sóji, a bílkovinných koncentrátů). Rostlinné bílkoviny jsou pro kočku nestavitelné (45% stavitelnost na rozdíl od 90% stravitelnosti živočišných bílkovin)a nestrávené zbytky hnijí v kočičích střevech!

Na etiketě krmení se dočtete „množství dusíkatých látek" což jsou bílkoviny – ale ne jenom ty. V USA byla například aféra s přidávaným melaminem (odpad při výrobě plastů), který je také dusíkatou látkou, avšak nikoli bílkovinou a už vůbec ne prospěšnou. Látky tohoto typu se přidávají do krmení z důvodu optického zvýšení hodnoty dusíkatých látek – analýza, která prokazuje tyto hodnoty, není schopná bílkoviny rozeznat od dalších dusíkatých látek

Živočišné zdroje bílkovin

maso (meat): je to čisté maso poražených zvířat – kosterní sval, jazyk, bránici, srdce, část tuku a kůže, šlachy, nervy a krevní cesty spolu s masem

vedlejší produkty (by-products): jsou čisté části poražených zvířat, nenacházejí se uvnitř masa, jsou to plíce, slezina, játra, mozek, ledviny, krev, žaludek, střeva bez obsahu. Nezahrnují chlupy, rohy, zuby a kopyta (paznehty).
vedlejší produkty z drůbeže: hlavy, nohy, vnitřní orgány (srdce, plíce, játra, ledviny, břicho, střeva). Neobsahují peří.

masová moučka (meat meal): zpracovaný produkt ze savčí tkáně s vyloučením krve, chlupů, kopyt a paznehtů, rohů, kůže, výkalů, obsahu žaludku a bachoru. V kvalitním krmivu by měl být specifikován druh (beef-hovězí, pork-vepřové, lamb-jehněčí, ...).

masokostní moučka (meat and bone meal): obsahuje zpracované produkty ze savčích tkání včetně kostí s vyloučením krve, chlupů, kopyt a paznehtů, rohů, kůže, výkalů, obsahu žaludku a bachoru (u těchto krmiv počítejte s vysokým obsahem vápníku).

drůbeží moučka (poultry meal): obsahuje mleté zpracované maso a kůži s kostmi nebo bez kostí pocházející z celých kusů jateční drůbeže nebo jejích částí. Tato surovina nepatří do kvalitního krmiva, výrobce záměrně za účelem snížení nákladů použije tuto nepřesnou formulaci a levnou surovinu. (u těchto krmiv počítejte s vysokým obsahem vápníku).

drůbeží moučka z vedlejších produktů (poultry by-products meal): obsahuje mleté zpracované části jateční drůbeže, jako jsou krky, běháky, nevyvinutá vejce a střeva s vyloučením peří (u těchto krmiv počítejte s vysokým obsahem vápníku).

rybí moučka (fish meal): vysušená, mletá tkáň celých ryb nebo rybích odřezků s olejem nebo bez vyextrahované části oleje. Může obsahovat hlavy, ocasy, vnitřnosti a krev (u těchto krmiv počítejte s vysokým obsahem vápníku).

Na prvním místě bychom měli nalézt protein živočišného původu typu kuřecí moučka, rybí moučka, jehněčí moučka. U živočišných surovin jsou výrobci zvyklí uvést na předních místech živočišné bílkoviny (maso z různých zvířat bez další specifikace, např. „chicken" (kuřecí), „lamb" (jehněčí), „turkey" (krocan)) v jeho přirozené vlhkosti (obsah vody v syrovém mase je přibližně 80 %). Po odstranění vody při výrobním procesu dojde k tomu, že ve finálním krmení bude zastoupení živočišných produktů v mnohem menším procentu a ve správně uváděném seznamu se tato složka propadne na nižší – méně důležité příčky.

Na prvních místech bychom nikdy neměli nalézt v textu něco jako vedlejší produkty živočišného původu, masové deriváty a podobně.
rostlinné zdroje bílkovin

obiloviny (pšenice, kukuřice, oves, ječmen), luštěniny, brambory, v méně kvalitních krmivech bývá problémem nadměrné množství obilovin a odpadů po zpracování obilovin (mouka, otruby, zlomkové obilí) na úkor živočišných bílkovin – rostlinné suroviny jsou levnější

sojový protein – pro masožravce hůře využitelný, riziko potravní alergie.

kukuřičný gluten, pšeničný gluten (corn gluten meal, wheat gluten meal) – špatně využitelné, méně kvalitní bílkoviny z obilovin, přidávají se za účelem zvýšení obsahu dusíkatých látek (levný zdroj), pšeničný gluten (lepek) slouží i jako pojivo – riziko alergií

Dalším pěkným trikem výrobců krmiva je, že např. kukuřici obsaženou v krmivu rozepíše na kukuřičný gluten, kukuřičnou moučku, kukuřičný šrot aj., tím dostane všechnu kukuřici na nižší příčky, neobjeví se tedy mezi prvními 5 surovina uvedenými na složení krmiva (po sečtení by se mohla objevit jako hlavní složka krmení). Tyto produkty většinou pocházejí z laciných odpadních produktů mlýnů, pivovarů, lihovarů, cukrovarů apod., jejich zkrmování masožravci je nevhodné kvůli nízké stravitelnosti (kukuřice), obsahu alergenů (gluten, sója).

Od nejlépe stravitelných k nejhůře stravitelným platí toto pořadí: tapioka, brambory (ne slupky), proso, amarant, rýže (celozrnná), oves, ječmen, špatně je kukuřice, nejhůře pšenice, která obsahuje velké množství lepku a často vyvolává různé alergie. Čím méně škrobů v krmivu, tím lépe, hledejte krmivo s hodnotou do 30 %, s 30-50 % jste v průměru, a nad 50% – to už je krmení pro úplně jiná zvířata.
U kvalitního krmení by rozhodně nemělo být na prvním místě uvedeno obilí nebo rostlinné bílkoviny.

Tuky

Tuky jsou důležitou složkou krmiva. Nastřikují se na granule, slouží jako bohatý zdroj energie, dodávají krmivu chuť (hlavně živočišné tuky), jsou nositelem vitamínů rozpustných v tucích a esenciálních mastných kyselin (ω3 a ω6). Esenciální mastné kyseliny jsou sloučeniny, bez kterých se organismus kočky neobejde a neumí si je sám vyrobit. Musí se tedy dodávát v krmivu. Konkrétně se jedná o kyselinu arachidonovou, linolovou a alfa-linolenovou. Jejich nedostatek má za následek řadu zdravotních problémů (náchylnost k infekcím, problémy s reprodukcí, špatná srst, růstové problémy u koťat). Zdrojem mastných kyselin by mělo být maso a masné výrobky (rostlinné tuky a oleje neobsahují potřebnou kyselinu arachidonovu), výborným zdrojem je rybí olej. Množství tuků v krmivu by nemělo přesáhnout 20%.

Sacharidy

Kočka cukry (sacharidy, karbohydráty) nepotřebuje. Jsou to pouze „prázdné kalorie" s nulovou výživovou hodnotou. Kočičí organismus získává energii a udržuje normální hladinu cukrů v krvi (glykémii) díky přeměně bílkovin a tuků. Mírně zvýšená potřeba je ale v období březosti (potřeba glukózy pro vývoj plodů) a laktace (syntéza laktózy). V přírodě tvoří cukry pouze 3-5% z její potravy. V komerčních krmivech je procento sacharidů vyšší, a to je třeba si ohlídat, neboť může vést ke zdravotním problémům – obezita, poruch trávení nebo cukrovka. Opět je tu ve hře cena. Zdrojem sacharidů jsou obiloviny a to je mnohem levnější zdroj energie než maso. Krmení bez sacharidů bohužel nenajdeme, ale můžete správným výběrem krmiva ovlivnit jejich zdroje, které hodnotíme tzv. glykemickým indexem (GI). Čím je GI obiloviny vyšší, tím více se po nakrmení rozkolísá hladina cukrů v krvi (to kočka opravdu nepotřebuje) jako na horské dráze. To může být jeden ze spouštěčů cukrovky. V krmivu tedy upřednostňujeme obiloviny s nižším GI – ječmen, hrách, vojtěška, jablka. Pozor byste měli dát na rýži, pšenici, kukuřici a sóju, které mají GI hodně vysoký. Sacharidy se při výrobě suchého krmiva používají k „slepení" granulek, proto mají kočky krmivo v úhledných geometrických tvarech. Krmivo pro hlodavce, králíky a ptáky obsahuje obvykle méně než 2% sacharidů. Suché krmivo pro kočky obsahuje 25 až 50% sacharidů! O potřebě sacharidů pro kočky si udělá obrázek jistě každý sám.

Vlákninu řadíme mezi sacharidy. Vláknina není štěpena trávícími enzymy, Jedná se o nestravitelné části rostlinných složek krmiva. Vláknina neposkytuje kočce žádnou energii nebo živiny, přesto je velmi důležitá pro podporu trávení, čištění střev a stimulace jejich činnost. Pro dobrou stravitelnost je ideální poměr v krmivu do max. 5% vlákniny.

Minerály
Jsou pro kočky nezbytné a podílí se téměř ve všech fyziologických procesech organismu. Přispívají k tvorbě enzymů, udržují pH v rovnováze, jsou nezbytné při využití živin, při přepravě kyslíku v organismu a jsou uloženy v kostech a svalové tkáni. Minerály jsou vápník, chlorid, chrom, kobalt, měď, fluor, jód, železo, hořčík, mangan, molybden, fosfor, draslík, selen, křemík, sodík, síra a zinek. Důležitý je vyvážený poměr vápníku k fosforu - 1,2 – 1,4 : 1
Při nadměrném přísunu fosforu a nedostatku vápníku (krmení čistou svalovinou) vzniká nutriční sekundární parathyreóza – vápník se odbourává z kostí (zdeformované klouby, křehké kosti !!!) U koťat pozor na předávkování vápníkem (riziko granulí s velkým obsahem např. masokostní moučky nebo přidávání vápníku).

Vitamíny
Vitamíny jsou nezbytné pro regulaci metabolismu a jeho funkci a pro jeho normální růst. Obvykle se nacházejí v potravinách, některé jsou syntetizovány v těle zvířete. Jsou rozpustné v tuku nebo ve vodě.

Mezi vitaminy rozpustné v tucích patří A, D, E, a K. Do skupin ve vodě rozpustných vitamínů patří C a B. Obecně platí, že vitamíny rozpustné v tucích se ukládají v těle, zatímco ve vodě rozpustné vitamíny tělem procházejí rychleji. Organismu kočka snadněji využívá vitamíny z živočišných bílkovin (masa) než z rostlinných zdrojů. Například, kočkovité šelmy neumí přeměnit beta-karoten z rostlin na vitamin A (jak to některá zvířata dělají), takže je třeba jim dodávat tento vitamín z živočišného zdroje.

Vitamíny není vhodné nahrazovat uměle vytvořenými a koupenými v lékárně. Například vitamín E není jen d-alphatocopherol, který koupíte v lékárně. Vitamín E je skupina osmi různých molekul, které mají vyšší využití, když jsou konzumovány v čerstvé straně, ne pouze jako umělý doplněk stravy. Četné studie dokazují, že přírodní zdroj vitamínů je mnohem vhodnější než užívání syntetických doplňků stravy.

ADITIVA aneb konzervanty

Zchutňovadla, barviva, emulgátory, pojiva, protispékavé látky, konzervanty,...
zchutňovadla – jsou aditiva pro zlepšení chuti granulí, která nepřinášejí žádnou nutriční hodnotu. Zchutňovadla jsou zodpovědná za to, že kočka pozře a někdy dokonce preferuje granule z obilovin před těmi kvalitními s větším poměrem masa.
Konzervanty se používají chemické nebo přírodní, jsou nutné pro stabilizaci tuků. Chemické jsou velmi spolehlivé, zajistí určitou dobu trvanlivost, ale jejich dlouhodobé působení na zvířata dosud nebylo dostatečně zkoumáno. Jedná se např.

BHA neboli butylhydroxyanisol (E 320)
je pevná, bílá látka, rozpustná v tucích. Dodává výraznou chuť výrobkům, ve kterých je obsažena a uchovává je před zkažením. Jako antioxidant zpomaluje žluknutí tuků a má aromatické účinky. Proti některým bakteriím a plísním působí jako konzervant.
Výroba – látka se vyrábí z vedlejších produktů vznikajících při zpracování ropy.
Použití – BHA má široké využití jako konzervační prostředek, antioxidant a stabilizátor v mnoha výrobcích, například v nápojích, margarínech, majonéze, zmrzlině, sladkostech, pečivu, žvýkačkách, želatinových dezertech, polévkových základech, produktech z brambor, kandovaném ovoci, snídaňových cereáliích, droždí, sádle, tuku do pečiva a dalších. Jeho použití je zakázáno ve výrobcích pro děti. BHA můžeme nalézt i v kosmetických výrobcích.
Nežádoucí účinky – Přestože je v Evropské Unii a v USA je její používání povoleno a podporováno, existují jisté pochybnosti o jejích účincích na lidský organismus. BHA proniká do tukových tkání organismu, a může mít vliv na funkci jater a ledvin, Může způsobovat alergie, kopřivku. Při pokusech na zvířatech byly prokázány rakovinotvorné účinky na trávicí trakt. Pokusy stále probíhají, ale literatura obecně uvádí BHA jako látku pro člověka bezpečnou. V Japonsku je tato látka zakázána, v Kalifornii je považována za karcinogen. Podle organizace IARC bylo dostatečně prokázáno, že látka je zvířecí karcinogen.

BHT neboli butylhydroxytoluen (E 321)
Jeden z nejpoužívanějších antioxidantů v jídlech. Používá se jako konzervační prostředek, antioxidant, stabilizátor nebo dochucovadlo v mnoha výrobcích. Má podobné vlastnosti jako E320 (BHA), často se s touto látkou používá v kombinaci.
Výroba – BHT se vyrábí z vedlejších produktů vznikajících při zpracování ropy.
Použití – BHT se používá jako konzervační prostředek, antioxidant, stabilizátor nebo dochucovadlo v mnoha výrobcích. Zabraňuje žluknutí tuků a olejů.
Nežádoucí účinky - může způsobit alergickou reakci, v zásadě je ale považován za bezpečný. Stopové množství látky zůstává v tukových tkáních organismu. Existují pochybnosti týkající se bezpečnosti BHT. Studiemi na zvířatech bylo totiž dokázáno, že látka může způsobovat řadu poruch, vývojové abnormalit, toxické účinky na játra, ledviny, plíce, vaječníky, psychické poruchy. Podle organizace IARC je tato látka prokázaný zvířecí karcinogen. Mnoha organizacemi je doporučováno vyhýbat se konzumaci této látky. U citlivých jedinců může látka vyvolat alergické reakce – kopřivku, ekzémy, apod.
Použití BHT jako přísady do jídel je upravováno normami jednotlivých zemí, například ve Spojeném království je jeho použití zakázáno, zatímco v České republice či sousedním Německu povoleno.
Podle studií uskutečněných už v roce 1974 jsou BHA a BHT potenciální karcinogeny, které se hromadí v tělesných tkáních, způsobují zvětšení jater a mohou zpomalovat syntézu DNA a buněčný vývoj. Alarmující je skutečnost, že se hromadí v tkáních. Pokud tedy zvíře dostává krmivo obsahující t látky, dosáhne časem koncentrace je jeho těle nebezpečné výšky.

Propylgallát (E 310)
.Použití – jako antioxidant v jídlech, tucích a olejích brání žluknutí tuků a olejů. Působí i jako konzervant proti bakteriím a plísním.
Nežádoucí účinky – může vyvolávat žaludeční problémy a alergické reakce Může způsobit podráždění žaludku nebo kůže zejména u lidí trpících astmatem nebo lidí citlivých na aspirin. U kojenců může způsobit cyanózu. Použití gallátů je Organizací pro výživu a zemědělství monitorováno a zatím nebyly zjištěny všechny možné účinky těchto látek.

Oktylgallát ( E 311 )

Pevná, bílá, krystalická látka bez zápachu. Oktylgallát je hořlavý a při zahřátí na teplotu rozkladu vysílá štiplavý kouř a nepříjemný zápach. Při požití je lehce jedovatý. Je dobře rozpustný v tucích, proto se oproti E310 používá více.
Výroba – Esterifikací oktyl-alkoholu a kyseliny gallové, která se získává ze skořápky lískových ořechů.
Použití – Jako antioxidant v margarínu a dalších tucích.
Nežádoucí účinky – mohou se vyskytnout ekzémy, žaludeční problémy či otoky ústní dutiny. Vyrážkami nejvíce trpí lidé, kteří s látkou přijdou do styku ve svém zaměstnání – např. pekaři. Látka by se neměla podávat dětem z důvodu možného vzniku hyperaktivity. Provedené studie na zvířatech (krysách) naznačily zvýšenou úmrtnost a možné poruchy rozmnožování.

Ethoxyquin ( E 324 )
V České republice je to zakázaná přísada, nesmí se používat !
Jedná se o velmi dobrý antioxidant, který zabraňuje žluknutí tuků a zajišťuje stálost barvy některých barevných koření. Můžu se také používat jako pesticid. O bezpečnosti této látky panují rozsáhlé diskuze, a to zejména v souvislosti se zvířecím žrádlem.
Výroba – látka se vyrábí synteticky, jedná se o sloučeninu na bázi chinolinu.
Použití -v některých zemích je povoleno přidávání ethoxyquinu do kořenících směsí jako prostředek proti ztrátě jejich barvy. Přidává se do zvířecích krmiv.
Nežádoucí účinky – v lidském těle se látka zpracuje a odchází ven stolicí a močí. Zbytková množství však setrvávají v játrech a zažívacím traktu. Je v podezření, že poškozuje vnitřní orgány zvířat. V rámci studií na zvířatech (zejména psech) bylo dokázáno poškození jejich vnitřních orgánů – objevily se dysfunkce jater, ledvin, štítné žlázy, reprodukční problémy, vrozené vady u mláďat, alergie. Americká organizace FDA prohlásila, že nejsou dostatečné důkazy o tom, že je látka škodlivá v množstvích, ve kterých se používá ve zvířecích krmivech, proto je v některých zemích stále povolena (v USA je látka povolena). V ČR je látka zakázána.

Sorban draselný (E 202)
Je draselná sůl kyseliny sorbové v podobě bílého krystalického prášku.
Použití – jako konzervant, zabraňující šíření plísní a kvasinek v potravinách. Je dobře rozpustná ve vodě.
Nežádoucí účinky – podráždění kůže či očí, alergické reakce, astma, poruchy chování, potencionální karcinogen.
Výše uvedená barviva a konzervanty na chemické bázi se někdy skrývají za termínem „doplňkové (konzervační) látky povolené v EU".
Žádný chemický konzervant zdraví neprospívá, proto i v humánních potravinách musíme pečlivě vybírat.

I když se nás snaží výrobci přesvědčit, že v granulích je jen malé a údajně bezpečné množství těchto látek, je dobré se zamyslet, co by i toto malé množství podávané v každé krmné dávce, každý den a případně celý život mohlo se zdravím kočky udělat !

TO DOBRÉ V KRMIVU

Určitě bude vhodnější kupovat krmivo s dražšími, ale s bezpečnějšími přírodními konzervanty jako je třeba vitamín C (askorbát), vitamín E (směs tokoferolů), olej z rozmarýnu nebo hřebíčku , alfa tocoferol, rozmarýnový olej, kyselina citrónová, lecitin – avšak doba trvanlivosti tohoto krmení je kratší.

Tokoferoly E 306
Žádné nežádoucí účinky. Ve velmi ojedinělých případech může při nadměrném požívání ve formě vitamínových přípravků způsobit trhlinky na rtech, náchylnost k trombóze, či zapříčinit poruchy plodnosti. Jedinou nevýhodou je nízká účinnost.

Další složkou, která se také přidává do granulí je ovoce a zelenina. Do krmiva se přidávají i složky, které pozitivně ovlivňují organismus koček – probiotika, prebiotika, glukosamin a chondroitin (na klouby), různé výtažky z bylin, lněné semínko atd.

>>>ZNAČKY vs. VAŠE ZKUŠENOSTI<<<


GRANULE - suché krmivo

Triky výrobců

A pak pro nás mají výrobci další trik. Zákon jim ukládající povinnost deklarovat na obalu pouze látky, které sám přidal do krmení. Pokud tedy nakoupí masovou moučku ošetřenou některým ze syntetických konzervantů, nemusí se to na etiketě vůbec objevit. Z těchto důvodu se na mnoha běžně dostupných krmivech ani tyto látky neobjevují, jako by byly něčím z toho konzervované. A přesto vám vydrží rok i více, a to i v otevřeném obalu. Kupujeme tedy krmení, kde vstupní suroviny mohou být konzervované, takže ve výsledném produktu máme možná celou škálu chemických konzervantů, které jsou skryté a jejich množství a kombinace nemusí být zrovna šťastná. Kočky potřebují hodně vody Granule jsou téměř bez vody. Voda je pro živočichy životně důležitá. Tělo je tvořeno z 80% vodou. Proto nízký podíl vody v krmivu může vést k chronické dehydrataci. Kočky v přírodě získávají přes 74% vody z kořistí, kdežto suché krmivo ji obsahuje méně než 9% (zatímco „masové" konzervy téměř 80%). S podílem vody se konzervovaná strava blíží přirozené stravě koček, na kterou je nastavila příroda. Proto je u krmení pouze nebo převážně suchou stravou velmi důležitý pitný režim koček, který je nutné jakýmkoli způsobem podporovat.

Jak hledat

Součástí jídelníčku každé kočky by mělo být syrové maso. Nejpřirozenější je tzv. metoda PREY model – krmení přírodní syrovou stravou – masem. V dnešní nabídce je již řada přírodních doplňků k syrové stravě, není důvod se tedy obávat výživových nedostatků. Jen je to metoda náročnější na znalosti všech složek a poměrů krmiva a na čas. Ale vše se odrazí na zdraví a pohodě vašeho kočičího miláčka.


Když už se rozhodnete krmit granulemi, je třeba věnovat zvýšenou pozornost prvním pěti položkám uvedeným na etiketě o složení krmení a zamyslet se nad nimi a jejich výživovou hodnotou. Na prvním místě by měly být bílkoviny a tuky z živočišných zdrojů. Mělo by tam tedy být uvedeno sušené maso, (pokud je maso deklarováno jako čerstvé, pak musí být následováno dalšími druhy masa a minimálně jedním druhem masové moučky nebo sušeného masa na jednom z předních míst) a masová moučka, jen to zaručuje převahu živočišných bílkovin v krmivu. Mělo být jasně specifikováno, o jaký druh masa se jedná.


Vybírejte granule v potravinářské kvalitě ( je to velká detektivní práce – v této kvalitě je pouze cca 5 % značek, ostatní jsou „krmné" kvality), ale určitě se to vyplatí. Bohužel, do většiny granulí se dává převážně kuřecí maso, je to to nejméně vhodné maso pro trvalé krmení koček (výkrm trvá pouze 35 – 42 dnů, za tu dobu prostě moc vitamínů a minerálů nasbírat nestihne), nemluvě o prokázaném a medializovaném „pokrývání" kuřat antibiotiky.


Ve střehu bychom měli být i u krmení, kde je uvedeno např. "Kuře – 49%, ale jaké kuře má výrobce na mysli – čerstvé, to ale víme, že má cca 80% vody, pokud se bude jednat o maso sušené, určitě se tím výrobce pochlubí. Hledejte jiné krmení, pokud je maso deklarováno pouze v čerstvé podobě, jednotlivé suroviny nejsou jasně určené nebo převažují ty v nízké výživové hodnotě – sója, bílkovinné hydrolyzáty a koncentráty, vedlejší živočišné produkty (zobáky, pařáty, krev, střeva s obsahem) a rostlinné produkty (zbytky z průmyslového zpracování řepky, kukuřice apod.). Také je nutné změnit krmení, pokud tam převažují suroviny méně vhodné – pšenice, kukuřice, soja, menadion jako zdroj vitamínu K, hydrogenfosforečnan vápenatý. Nespecifikované údaje svědčí o neochotě výrobce sdělit, z čeho krmivo vyrábí. (např. rýže nikoliv obiloviny) Určitě změte krmení v případě, že granule jsou konzervovány výše uvedenými nebezpečnými chemickými stabilizátory je vhodné krmivo střídat (nekrmit pořád stejnou značkou), protože každý výrobce po nějaké době do krmení nějakou složku přidá a nějakou ubere, pokud je tedy vaše kočka zvyklá být krmena pouze jedním druhem krmení, může nastat vážný problém s odmítáním jiného druhu krmení, proto je z mého pohledu lepší krmit zvíře více druhy krmiva. Pokusy s kočkami ukazují, že když jsou krmeny pouze jedním druhem krmiva, nesvědčí jim to. Co krmení, to trochu jiné aminokyselinové složení. Při převažujícím krmení suchou stravou podpořte co největší měrou pitný režim své kočky – fontánky, větší množství misek s vodou, bylinkové slabé odvary, vývary....předejdete tím močovým a zažívacím potížím svých koček. Snad se mi podařilo aspoň trochu vám pomoci se zorientovat při výběru krmiva pro vaše kočičky.

Rozhodně se vyplatí věnovat velkou pozornost správnému výběru krmiva a výživě vůbec. Zdravá strava je nejlepší prevence nemocí a zdravotních poruch. A i ty nejkvalitnější a nejdražší produkty jsou daleko levnější, než účet u veterináře, nemluvě o zdraví a pohodě zvířecího miláčka.





KAPSIČKY a KONZERVY - mokré krmivo

Kvalitní strava je základ zdraví. Z webových stránek http://www.catinfo.org/ jsme přeložili články, které nám ukazují, že nelze ignorovat principy kočičí výživy a také vysvětlují, proč mají kočky větší šanci na zdravý život, jsou-li krmeny „mokrým“ krmivem (konzervy, kapsičky nebo vyváženou domácí stravou) místo pouhými suchými granulemi.

Kvalitní stravou se můžeme vyhnout vážným, bolestivým a nákladným nemocem.

Suché krmivo se mimo jiné zpracovává i vystavením vysokých teplot po dlouhou dobu, což vede ke jeho změně i ztrátě důležitých živin. 

10805510 1503960399868968 801072167 nPojďme se ponořit do světa etiket

Etikety na krmivech pro domácí zvířata nám nepoví tolik, jako etikety pro nás, pro lidi. Často zde totiž bývají velmi matoucí či nedostatečné informace.

Tato „zaručená čísla“, která najdete na plechovkách krmiv – bílkoviny, tuky a vlhkost jsou uvedeny jako „minima“ a „maxima“, které jsou samozřejmě nepřesné. Navíc se neuvádí množství sacharidů, kterým se snažíme vyhnout nebo je snížit alespoň pod 10 %.

Je tu jedna možnost, jak dokážete zjistit přesný obsah krmiva – pokud jste ovšem ochotni zavolat přímo do společností a požádat je o jejich rozbory živin, což jsou data, která pochází z testování skutečné dávky potravin.

Co nám může pomoci je tzv. seznam ingrediencí, ale jen v některých směrech. Třeba zaměřujeme-li se na to, aby krmivo mělo co nejméně sacharidů, vyhýbáme se přísadám, jako jsou obiloviny, brambory, hrášek atd. Pokud jsou tyto přísady na obalu uvedeny, nikdy nevíte, o jaké množství se skutečně jedná. A bez znalosti skutečného množství každé složky, nikdy nemáme jistotu o vlivu látky na nutriční profil krmiva.

Ovšem pokud krmiva mají ve svém seznamu ingrediencí několik vysoce sacharidových složek, nemusí to nutně znamenat, že se tyto přísady vyskytují ve velkém množství. Může se tedy jednat třeba o 3-5% zastoupení na celé krmivo.

Opět pamatujme, že bychom se neměli dostat nad 10 % kalorií pocházejících ze sacharidů.


V čem nalezneme sacharidy, aneb čemu se vyhnout

Obilí ani brambory by se v kočičí stravě neměly vůbec vyskytovat. Bohužel pro kočky, jsou levné, takže jsou zahrnuty v mnoha komerčních kočičích krmivech. Jsou to „ziskovky“ – brambory i obilí jsou rozhodně levnější než maso.

Pamatujte si, že „celá zrna“ jsou zdrojem sacharidů i bílkovin. Tudíž, pokud vidíme na obalu něco jako „celozrnná kukuřice“,  hned nám to napoví, že některé bílkoviny nejsou živočišného původu, které kočka potřebuje.

Taktéž bychom se měli držet dál od krmiv s různými omáčkami či šťávami, protože obvykle jsou obohaceny o zahušťovadla, která mají vysoký obsah sacharidů.

Sója obsahuje fytoestrogeny a také negativně ovlivňuje štítnou žlázu. Vzhledem k tomu, jak častá bývá hypertyreóza* u koček, sója zde nemá co dělat. Bohužel, také bývá součástí mnoho vyráběných krmiv pro domácí zvířata.

(*Hypertyreóza je poměrně časté onemocnění, při němž štítná žláza produkuje větší množství hormonů (tyroxinu a trijodtyroxinu), než organismus potřebuje.)

Pokud hledáme krmivo pro kočku s určitou alergií, seznam ingrediencí nám může velmi napovědět. Protože v tu chvíli nám je jedno jaké množství látky tam je, protože my se jí potřebujeme vyhnout úplně. Velmi časté alergie bývají na ryby/mořské plody, hovězí, kuřecí, jehněčí, kukuřici, pšenici i na sóju.

Vedlejší produkty jsou vždy kontroverzní téma, ale je mnohem lepší krmit vedlejšími živočišnými produkty než obilím nebo bramborami.


U konzerv/kapsiček nám jde o tři věci: Alice Posoldová koťata

1) aby měla vysoký obsah vody

2) aby měla nízký obsah sacharidů

3) aby proteiny byly živočišného původu nikoli rostlinného

Vedlejší produkty jsou normální součástí masité stravy a sestávají z velmi výživných vnitřností, jako jsou játra, slezina a ledviny. Problém je v tom, že není možné, aby spotřebitel určil kvalitu vedlejších produktů obsažených v konzervě. Kvalita těchto produktů se může měnit s každou společností a šarží. A samozřejmě v rámci dlouhodobějšího krmení, nelze stále jen krmit konzervami, které obsahují spoustu živočišných vedlejších produktů. 80% kočičího jídelníčku by měla tvořit svalovina.

Cenově vyšší konzervované potraviny mají svalovinu uvedenou jako první složku. Tato svalovina bude uvedena jako „kuře“ nebo „krůta“ atd. Nikoli „kuřecí vedlejší produkty“, „kuřecí vývar“ nebo „játra“.

Kuřecí moučka je technicky vzato svalovina, ale už termín moučka napovídá, že maso bylo vystaveno po delší dobu vysokým teplotám a tudíž je opět o něco nižší kvality, než maso, které takto zpracováno nebylo. Moučka se častěji nachází v suchých krmivech.

Vyhýbejte se krmivům, kde jsou játra uvedena jako první složka. Játra jsou bez pochyby velmi výživná a měly by být přítomny i v krmivu. Ale v malém množství, protože má velmi vysoký obsah vitamínu A a D. Opět platí, že játra jsou levnější než svalovina, tudíž se firmám vyplatí více. (Játra by měla tvořit max 5% část z jídelníčku)


V kvalitních krmivech by neměly být obsažené potenciálně zdraví škodlivé látky, jako jsou různá barviva a konzervanty (BHA, BHT, propylgallát, sorban draselný). Někdy se tyto látky skrývají za termín „doplňkové látky povolené v EU“

BHA
neboli butylhydroxyanisol (E 320) je konzervační látka, která zpomaluje žluknutí tuků. Používá se jako konzervant proti některým bakteriím a plísním. Může způsobovat alergie. Podle některých studií může být i příčinou vzniku rakovinotvorného bujení trávícího traktu nebo zesiluje karcinogenní účinky jiných karcinogenů.


BHT
neboli butylhydroxytoluen (E 321) je jedním z nejpoužívanějších potravinářských emulgátorů, který zabraňuje žluknutí tuků a olejů. Pro zdraví má podobné účinky jako BHA. Může mít toxické účinky na některé orgány, např. játra, plíce, ledviny.


Propylgallát
(E 310) brání žluknutí tuků a olejů. U citlivých jedinců může vyvolávat žaludeční problémy a alergické reakce.


Sorban draselný
zpomaluje růst plísní, používá se jako konzervační činidlo Ačkoliv většina odborných studií označuje tyto látky za bezpečné, dlouhodobější pokusy s podáváním vyšších dávek u laboratorních krys naznačovaly jejich karcinogenní účinky. Vysoké dávky BHT způsobovaly na pokusných zvířatech mnoho poruch a abnormalit, především na psychické úrovni a zvyšovalo se riziko vzniku nádorů. I když je v krmivech malé a údajně bezpečné množství těchto látek, stojí za úvahu, co by toto malé množství podávané v každé krmné dávce, každý den a případně celý život, mohlo se zdravím kočky udělat.. Světové potravinářské organizace proto doporučují používání dražších, ale bezpečnějších postupů, jako je například konzervace pomocí tokoferolů (vitamin E).


Shrnutí: Trend odklonu od „chemie“ se projevuje i ve výživě zvířat a to je jedině dobře, protože
chemické konzervanty zdraví rozhodně neprospívají! (popis konzervantů - zdroj - http://www.moje-kocka.cz/vyziva/jak-vybirat-granule--300.html)


Marketing je dnes všude


Marketingové značky, jako jsou „přírodní“, „premium“, „veterináři doporučené“ nebo „na předpis“ nemusí nutně svědčit o vysoké kvalitě, takže i zde se musí dávat pozor, aby vás takto nepolapila některá z marketingových pastí.

„Indoor Cat“ (kočka žijící jen v domácnosti) není nic než jen lákavý trik. Toto označení původně začalo u suchých krmiv, ale už se dostává i do konzervovaných potravin. Z koček nepřestávají být masožravci jen proto, že jsme jim dali střechu nad hlavou.

„Specifické plemeno“ – je opět trik. Peršan se neliší svými nutričními potřebami od mainské mývalí či siamské kočky.

Co bychom dělali, pokud řekněme, máme doma křížence perské a domácí kočky, která tráví 20 % svého času venku a má citlivý trávicí trakt na obilí? Máme namíchat různé vzorce krmiva v určitém poměru? J

Nečtěme tedy tyto marketingové tahy, ale obsah.

Pzn.:

Pro výrobu krmiv pro zvířata v zájmovém chovu nesmí být použity:

•kůže a kožky, paznehty, peří, vlna, rohy, srst a kožešiny, které pocházejí z mrtvých zvířat, která nevykazovala žádné příznaky onemocnění přenosného tímto produktem na člověka nebo zvířata

•tuková tkáň pocházející ze zvířat, která nevykazovala žádné příznaky onemocnění přenosného tímto materiálem na člověka nebo zvířata, která byla poražena na jatkách a která po prohlídce před porážkou byla shledána způsobilými k porážce k lidské spotřebě

•odpady ze stravovacích zařízení, kromě odpadů definovaných v kategorii 1

Zdroj: Veterinární a farmaceutická univerzita Brno. 
CO BY KOČKY NEMĚLY

Zelenina? Hezky barevná, ale co s-ní?
Mnoho lidí má potřebu pestřit krmivo svých miláčků o něco zdravého, hezky barevného a chutného a tak velmi často sáhnou po zelenině či ovoci. Je to ale takto správně? Vraťme se k tomu, že kočka je obligátní/výhradní masožravec. Sežere celou kořist, kořist ale nebývá taktéž masožravec a tak se do kočky dostane i část žaludku. Ovšem jak velké je zde procento obsahu žaludku k ostatním složkám? 5 - 10 %? A opravdu si z natráveného obsahu žaludku dokáže kočka vzít nějaké potřebné živiny? 
no-cats-cropped
Přestože v lidské stravě jsou rajčata považována za vhodné k boji s rakovinou či jako antioxidanty, mohou u koček ve zvýšeném množství způsobit otravu. Rajčata obsahují alkaloid, který je ve zvýšené míře toxický i pro člověka, nicméně pro kočku může být fatální již 100 g cherry rajčátek. Projevy jsou klasické - zvracení, odmítání potravy, zvýšený příjem tekutin, svalový třes, dýchavičnost. Stejný alkaloid obsahují i zelené brambory a bramborové klíčky.

Překvapivě i takové hroznové víno a rozinky mohou kočkám způsobit zdravotní problémy. Problematickou se pro kočičí zdraví jeví masitá část hroznu, která obsahuje neznámý toxin poškozující ledviny. Toxickou dávkou je již cca 30 g na 1 kg tělesné hmotnosti. Příznaky jsou zvracení, průjem, apatie či bolest břicha. Mnoho koček a psů má hroznové víno či rozinky rádo, neměly by se jim ale nechávat volně k dispozici a dávat jen v omezeném množství.


Mléko? Laktózo, honem utíkej!

Vitamíny i minerály, které jsou obsaženy v mléčných výrobcích jsou zejména pro koťata zdravé a výživné, nicméně zapomeňte na klasické kravské mléko. Mléko kočkám velmi chutná, ale v jejich těle chybí enzymy, které zpracovávají laktózu obsaženou v mléce a působením žaludečních šťáv se tak mléko v žaludku srazí a stane se nestravitelným. To způsobuje řídkou a silně zapáchající stolici, některé kočky mohou po požití mléka trpět i bolestmi bříška. Kočkám dopřáváme mléčné výrobky v podobě kozího mléka, tučných tvarohů, zakysaných smetan a jogurtů, kde je obsah laktózy mnohem nižší. 

Kočička pijící mléko s nízkým obsahem laktózy (nízkotučná neslazená kondenzovaná tatra):

Susanne Skopalová


Čokoláda? Vrah koček!

Čokolády, kávy, čaje
(teobromin, teofylin, kofein). Efekt je podobný jako u lidí - tyto látky zvyšují dechovou a srdeční frekvenci, mohou způsobit nepravidelnost v srdečním rytmu, nervozitu, neklid. Běžné příznaky zahrnují zvracení, průjem, dýchavičnost, hyperaktivitu, nervozitu, špatnou koordinaci pohybů, svalový třes, špatný srdeční rytmus, zvýšenou teplotu. Toxická dávka je u teobrominu (čokoláda, kakaové boby, kakao) 45 mg na cca 0,5 kg hmotnosti, je znám případ úmrtí po pozření 52 mg/0,5 kg tělesné hmotnosti; čokoláda na vaření obsahuje 1414 mg/100 g, instantní kakaový prášek 489 mg/100 g, hořká čokoláda 468 mg/100 g, mléčná čokoláda 208 mg/100 g, bílá čokoláda 0,9 mg/100 g. Kofein (káva, čaj) je toxický v cca 63 mg/0,5 kg tělesné hmotnosti; 2 dcl kávy obsahují 115 mg kofeinu, 2 dcl čaje 50 mg, 100 g mléčné čokolády 3 mg, hořké 10 mg, 3 dcl Kofoly 45 mg, 3 dcl Coca-Coly 46,5 mg. Teofylin je složka, která se v lidské medicíně používá např. pro léčbu kašle, astmatu, bronchiálních onemocnění.


 

Doplňky stravy


Kočce bydlící pouze doma byste měli koupit trávu. Jinak by se vám lehce mohlo stát, že kočka začne okusovat rostliny nacházející se v domácnosti. Včetně těch, které jsou jedovaté. Každé sousto trávy přináší vitamíny a hlavně výborně poslouží k pročištění střev. Kočkám se totiž při jejich běžné denní hygieně dostávají do střev chlupy, které tvoří chuchvalce. Trávu můžete nahradit i u koček velmi oblíbeným šáchorem. 

Katrin

Maso můžeme podávat i formou pamlsků, výborné sušené 100% maso a velmi oblíbené je Cosma Snackies.


cosma1

Colostrum (Kolostrum)

Colostrum je výjimečnou a nenahraditelnou přírodní živinou. Je vhodnou volbou pro přirozené posílení organismu.

Dávkování:

1) dospělé zvíře, kotě nad 1 kg:

0,5 - 1 ml kolostra / 1 kg živé váhy / den min. 14 dní (2-3 x denně rozdělit na dávky třeba po 0,5 ml)

Aplikace: stříkačkou do tlamičky, do žrádla

2) Kotě:

100 g kotě = 0,1 ml / den po dobu 21 dnů (rozdělit do 2 dávek - ráno, večer)

Aplikace: Nejlepší je aplikace do čerstvě připraveného mléka (Royal Canin BABYCAT MILK, Gimpet nebo jiné).

Kolostrum lze použít:

* podpora imunity (odstav koťat z důvodu jiné krevní skupiny než má matka, císařský řez a ztráta mléka)

* léčba infekcí způsobených viry i bakteriemi (Herpesvirus, kaliciviry, Mycoplasmy, Chlamydophila felis, plísně apod)

Kolostrum lze kombinovat pro zvýšení účinku s přípravkem Aloe Vera (DÁVKOVÁNÍ VIZ KOLOSTRUM)


Děkujeme všem zdrojům, za to, že jsme mohli čerpat z jejich článků, největší poděkování patří: http://www.zdravekocky.cz/