JAK ROZPOZNAT HCM

Pokud je slyšitelný srdeční šelest u mladé kočky (1-6 let), je nutné podrobné kardiologické vyšetření, které identifikuje příčiny šelestu.

Onemocnění se ale projevuje u každé postižené kočky odlišně. Majitel si dlouhou dobu nemusí ničeho všimnout, i přes pravidelná veterinární vyšetření - srdeční šelest se objevuje se pouze u 40-50% případů. Při pokročilejší nemoci se pak ve zvětšené levé síní a při změně turbulence krve mohou vytvářet krevní sraženiny (tzv. trombotická HCM), které uvolněním do krevního oběhu způsobují ucpání hlavních tepen se specifickými symptomy pro trombotickou HCM - dochází zejména k ochrnutí zadních končetin. V jiném případě dochází z důvodu špatného plnění srdce ke zvětšené levé síně a změně hemodynamiky k edematizací (otoku) plic. U koček poměrně často dochází k efuzi dutiny hrudní (vytváření tekutiny mezi plícemi a hrudní stěnou), čímž dochází k dušení a prohlubovaní hemodynamické krize (srdeční selhání). Specifickým příznakem je břišní dýchání s otevřenou tlamou a odlehčovací pozice postižené kočky (leh na hrudním koši s nataženým krkem, pootevřenou tlamičkou s masivním břišním dýcháním). Tyto příznaky, kterých si majitel všimne, se vyskytují až při naplnění hrudní dutiny tekutinou, při dosažení objemu tekutiny 50-55ml/kg živé hmotnosti!!! Do té doby je zvíře téměř bez příznaků. Při prohloubené anamnéze si až později majitel povšimne mírné skleslosti, rychlé únavy, sporadického typického kašle , které se velmi často zaměňuje za nutkání ke zvracení (jako kdyby se kočka snažila něco vyvrhnout), video: 
 


Kočka by se měla při podezření na HCM podrobit EKG vyšetření (někdy je možné od tohoto vyšetření upustit, jestliže kočka nemá arytmii, vyšetření mnoho nepomůže diagnóze HCM), RTG hrudníku (kromě hodnocení velikosti srdce se hodnotí také plíce) a zejména je nutné provést echokardiografické vyšetření srdce. Echokardiografické vyšetření pomůže určit, jestli kočka nemá srdeční vady, změřit tloušťku stěny levé komory a mezikomorové přepážky, velikost levé předsíně a za pomocí speciálního zobrazení, tzv. "dopplerem", určit rychlost, směr a typ průtoku krve aortou, plícní tepnou a přes atrioventrikulární chlopeň (mezi síní a komorou). Echokardiografické vyšetření je nyní diagnostickým standardem pro vyšetření srdečních chorob u koček. Starší kočky (nad 8-10 let) by měly mít navíc změřen krevní tlak a stanovenou hladinu hormonů štítné žlázy.


PŘÍZNAKY

Někteří nemocní jedinci nevykazují vůbec žádné příznaky a HCM je u nich zjištěno preventivním vyšetřením, náhodou - napřílad rentgen z důvodu jiných obtíží, nebo u nich dojde k náhlému úmrtí. U jiních koček se vyskytnou příznaky jako je dušnost, specifický kašel, mdloby (někdy kombinované s křečovými záchvaty), úbytek svalové hmoty, částečná nebo úplná paralýza zadních končetin, srdeční šelest, snížená chuť k jídlu, letargie, zadržování vody (otoky plic a končetin) . Při otoku plic kočka pro usnadnění dýchání zaujímá polohu v sedě nebo se v leže opírá hrudní kostí o podložku). Dýchání je postupně stále obtížnější a kočka začíná používat při dýchání břišní stěnu, při nádechu avýdechu, kdy se břicho roztahuje a stahuje. Tento způsob dýchání je charakteristický nejen v případech srdečního selhání, ale můžeme se s ním setkat obecně při potížích v hrudní dutině.


CO MŮŽEME VIDĚT NA RTG SNÍMKU HRUDNÍKU U KOČKY S HCM

Zvětšení srdce není vždy viditelné na standardním snímku pravé strany. Je to způsobeno tím, že v počátečním stadiu onemocnění se srdce zvětšuje "dovnitř" a není možné vidět změny velikosti srdce do té doby, než se začnou zvětšovat předsíně. Často se provádějí dva rtg-snímky. Později je vpokročilém stádiu nemoci viditelná přítomnost tekutiny v hrudním koši a/nebo otok plic.


Zvětšené srdce a otok plic
Zvětšené srdce a otok plic

CO MŮŽEME VIDĚT PŘI ECHOKARDIOGRAFICKÉM VYŠETŘENÍ KOČKY S HCM?

Echokardiografické vyšetření je základním diagnostickým nástrojem pro rozpoznání této nemoci. Obraz USG zobrazuje již časné stadium nemoci (ještě neviditelné na rtg-snímku), současně pomáhá vyhodnotit změny ve velikosti srdce a jeho částí, nesymetrické změny přepážky a také potvrdí případné potíže průtoku krve, např. zpětný tok krve do levé předsíně nebo problémového výtoku krve z levé komory zapříčiněné překážkami (obstrukcemi) v ústí levé komory. V tomto případě máme co do činění se specifickou formou kardiomyopatie, tzv. hypertrofickou obstrukční kardiomyopatií (HOCM - Hypertrophic Obstructive Cardiomyopathy). Echokardiografické vyšetření pomáhá stanovit správnou léčbu a umožňuje při opakovaných vyšetřeních sledovat průběh nemoci. Později se daří vidět sraženinu v levé předsíni, což často předpovídá potíže v budoucnosti. Kočka se sraženinou je ohrožena ucpáním některé tepny.

F1.medium

LÉČBA

HCM bohužel není nemoc, která by se dala úplně vyléčit. V současné době existuje několik typů účinných léků, které zodpovědně vybrané po důkladném kardiologickém vyšetření, významně prodlouží život kočce a především zlepší kvalitu jejího života. Záleží ale na stadiu, ve kterém je nemoc zjištěna a na individuálním stavu kočky. V závislosti na typu příznaků a výsledcích dalších testů, zejména echokardiografie, podávají se diuretika, betablokátory, inhibitory vápníkovýh kanálů a také/nebo ACE inhibitory. Vhodné léky se podávají individuálně podle potřeb kočky a jejího aktuálního klinického stavu. Pro zabránění vytvoření tromboembolie se podávají léky na ředění krve (antikoaugulancia). Důležité je také úprava jídelníčku a snížení váhy, což ulevuje nemocnému srdci.

ACE-Inhibitory
umí snižovat krevní tlak a řadí se proto k základním lékům proti vysokému tlaku. Mají velmi pozitivní vliv na srdeční svalovinu a chrání ji před abnormální přestavbou (proto se mohou využít u léčby chronického srdečního selhávání). ACE-Inhibitory umí snižovat krevní tlak a řadí se proto k základním lékům proti vysokému tlaku. Mají velmi pozitivní vliv na srdeční svalovinu a chrání ji před abnormální přestavbou (proto se mohou využít u léčby chronického srdečního selhávání)

Beta-blokátory
dokáží blokovat beta-receptory v srdci. Na beta-receptory se za normálních okolností vážou stresové hormony jako je např. adrenalin a noradrenalin. Beta-blokátory tyto receptory zablokují. Tím zpomalují srdeční akci, snižují namáhání srdeční svaloviny a spotřebu kyslíku srdečním svalem. Dále svým účinkem snižují krevní tlak a u pacientů s onemocněním srdce významně snižují riziko vzniku nebezpečných poruch rytmu.

Diuretika
nejrůznějšími mechanismy zvyšují ztráty iontů v ledvinách (zejména sodíku a někdy i draslíku), přičemž ionty s sebou strhávají vodu, kterou ztrácíme také. Zdánlivě banální močopudný účinek těchto léků má obrovský dopad při léčbě mnoha nemocí, a to zejména těch spojených s hromaděním tekutin v organismu. Klasickým příkladem je selhávání srdce. Selhávající pumpa nedokáže přepumpovávat krevní tekutinu a ta se pak hromadí v organismu. Důsledkem jsou otoky. Diuretika zvýší ztráty tekutin do moči, uleví tím srdci a způsobí vymizení otoků.

Antikoagulancia - léky na snížení srážlivosti krve, ředění krve
Antikoagulancia jsou léky snižující krevní srážlivost. Blokují tvorbu nebo účinek některých působků v procesu srážení krve - koagulace. Užívají se v prevenci a léčbě trombóz (sraženin) a jejich embolických komplikací (když je část trombu z místa vzniku zanesena do jiného místa v organismu, kde vyvolá uzávěr cévy,a tudíž nedokrvení příslušného orgánu).


JAK DLOUHO ŽIJE KOČKA S HCM

Pokud je nemoc zjištěna včas, můžeme takové kočce prodloužit život dokonce o 2-4 roky. Ale vyžaduje to pravidelný kontakt s lékařem i kardiologem, kteří budou vhodným způsobem upravovat léčbu a také provádět pravidelně (každých několik měsíců) krevní test. Zvláště důležité je provádění kontrolních vyšetření krve na funkci ledvin (močovina, kreatinin, draslík) současně s vyšetřením krevního obrazu.

Kočky, u kterých byla nemoc zjištěna později, mají prognózu mnohem horší, kočky s tekutinou v hrudníku nebo po ischemických příhodách (po částečném nebo úplném ucpání tepny) mají průměrnou dobu přežití několik týdnů až několik měsíců.


JE MOŽNÉ HCM PŘEDEJÍT

Na rozdíl od kardiomyopatie vzniklé nedostatkem taurinu, HCM není způsobena nedostatky ve výživě. Blíže nespecifikované změny na srdci vznikají vlivem chybné funkce genů, které kódují proteiny v buňkách srdečního svalu. Nyní byl u koček nalezen jeden takový gen, který se nazývá MyBPC3 a bylo zjištěno, že tento gen, je-li zmutovaný (čili vadný), může způsobovat (obvykle společně s dalšími geny) onemocnění srdce. Neděje se tak vždy a není známo, za jakých okolností se u koček se zmutovanými geny nemoc rozvine nebo nerozvine. Jediná možnost je proto snaha o eliminaci tím, že chovatelé budou pravidelně testovat kočky na tuto nemoc, budou se zveřejňovat informace o pozitivních jedincích a tím, že majitelé budou o této nemoci informováni a budou zodpovědně vybírat chovatelské stanice se zdravým testovaným chovem.