- Zobrazeno: 5122
Důkladná očista je základem její psychické i tělesné pohody. Snad každá kočka vlastní očistu miluje stejně jako slastný spánek nebo plnou misku.
Prvním a tím nejdůležitějším důvodem péče o srst naší kočky je socializace, česáním se vytváří společenské vazby na členy domácnosti. Pro každou kočku je to jistě příjemná zkušenost. S touto činností bychom měli začít hned od prvopočátku, kdy si doneseme nové kotě domů. Jemné česání srsti malému kotěti nahrazuje pečlivé olizování jeho kočičí mámy a když při tom ještě tiše a klidně hovoříme, dává mu to zapomenout na příjemnou kočičí smečku jeho bývalých sourozenců i starostlivou péči vlastní matky. Věnujte této činnosti alespoň zpočátku dostatek času. Až kotě vyroste, vrátí vám to nesmírnou důvěrou.
Při česání dospělých koček odstraňujeme též odumřelé chlupy. Kočky se jich samozřejmě mohou zbavit lízáním samy. Ty pak končí jako smotky (bezoáry) v jejich žaludku. Čas od času je kočky bezproblémově vyzvrátí. Určité zdravotní těžkosti mohou nastat u koček perských a u těch s mohutně vyvinutou podsadou. Pravidelné česání je významné především na jaře a začátkem léta, kdy většina koček prochází obdobím línání. Stará srst některým kočkám vypadává přímo v chomáčích.
Při pravidelném česání vaší kočky vzniká příležitost k pravidelné kontrole celkového zdravotního stavu. Nejen stavu srsti, uší, očí, nosu či tlapek. Při česání bezpečně objevíte parazity (zablešení, klíšťata, svrab), plísňová kožní onemocnění a další projevy jiných nemocí.
Každá specializovaná prodejna chovatelských potřeb vám nabídne široký výběr kartáčů drátěných, umělohmotných, s přírodními štětinami, s antistatickou úpravou, také hřebeny se vyrábějí v mnohých velikostech, hustotě a ostrosti trnů, s různými povrchovými úpravami. Před nákupem se poraďte u chovatelů daného plemene.
Pro pravidelné česání naší kočky si vybereme dobu, kdy jsme oba ve fázi relaxace. Nás nečeká nějaký neodkladný úkol, kočka odpočívá a je uvolněná. I atmosféra celé naší domácnosti by měla být pohodová.
Kočku nejprve hladíme, poté ji postavíme na všechny čtyři nohy. Jemně ji přidržíme za přední nohy a zlehka začneme pročesávat. Hřebenem, který svou velikostí odpovídá hustotě podsady, projíždíme pomalu a jemně od hlavy, krku, hřbetu a bocích. Tato místa jsou pro kočku nejpříjemnější a je na ní vidět, jak jí to dělá dobře. Musíme pokračovat i na ta místa, kde to některým kočkám není tak příjemné. Mezi zadní končetiny, kalhotky a ocas. Když tato místa budeme pravidelně česat od kotěcího věku, tak ani v dospělosti nebudeme muset s kočkou "bojovat" a kočku ani nenapadne, aby se bránila. Většina koček se dá k bezproblémovému česání postupně vychovat. Záleží však na naší důslednosti, trpělivosti a rozhodnosti.
Pokud se díky naší zaneprázdněnosti stane, že se kočka "zaplstí", neřešíme tento stav nikdy násilím. Chuchvalce chlupů neodtrháváme nebo nerozcupáváme. Je lepší postříkat je speciálním roztokem, který je v prodejnách s kočičí kosmetikou k dostání, a poté jemně rozčesat. Můžeme je také jednou rukou u kořene chlupů přidržet a druhou rozčesávat tak, abychom kočce nezpůsobovali bolest. Pokud to nejde, je snazší toto místo vystříhnout. Srst časem doroste.
Občas kočičí srst propudrujeme. Tímto se srst zbavuje nadbytečného tuku. Většinou se pudrují dlouhosrsté kočky, ale můžeme tak ošetřit i kočky krátkosrsté. Pudrujeme pouze srst dokonale rozčesanou. Používáme speciální pudry pro kočky nebo jemné dětské pudry. Zvláštní péči věnujeme horní straně ocasu. Zvláště u krycích kocourů jsou při kořeni ocasu ve větší míře nahloučeny mazové žlázy, které občas produkují zvýšené množství mazu. Ten způsobuje v těchto místech neestetické slepování srsti. Při extrémním znečištění může dojít i k infekci a zánětu mazových žlázek. Pravidelným pudrováním těchto míst případným problémům předcházíme.
Lidé si vymysleli soutěže krásy. Mezi sebou soutěží i kočky. Standardy přisuzují jednotlivým plemenům body za tvar těla, utváření hlavy, posazení uší, vybarvení očí. I srst musí mít dokonalou barvu, kresbu či odznaky, musí být jemná či plyšová, s hedvábnou texturou nebo velmi krátká a přiléhající k tělu, lesklá nebo přímo jiskrná... Mnohé ukazatele jsou pro daná plemena přirozené, mnohých se dá dosáhnout jen předvýstavní přípravou, zvláště koupáním.
Péče o srst před výstavou je tedy mnohem důkladnější a častější. Srst je třeba nejdříve pročesávat řidším hřebenem, abychom odstranili chuchvalečky srsti a hrubší nečistotu. Poté hustým hřebenem zbavíme kočku odumřelých chlupů a zároveň posoudíme momentální kvalitu srsti. Každý úspěšný vystavovatel má svoji alchymii. Neprozradí, jakou používá speciální kosmetiku, pořadí a postupy aplikací, neporadí, kolik dnů před výstavou koupat a kolikrát.
Základní postupy při koupání kočky jsou jednoduché. Literatura uvádí, že kočku nekoupeme bezprostředně před výstavou. Je doporučeno asi 5–7 dní předem. Do vany dáme gumovou podložku, aby to kočce neklouzalo a napustíme ji asi do výše 10 cm vodou, teplou jako pro batole. Nejprve kočce důkladně srst provlhčíme. Můžeme ji polévat malou nádobou nebo přímo použít ruční sprchu. Dbáme na to, aby se kočce nedostala voda do očí a především uší. Poté použijeme kvalitní šampon určený pouze pro kočky. Existují speciální pro různé typy srsti, dokonce i pro různé barvy. Používat příliš silné šampony pro lidi a toaletní mýdla, je nevhodné pro jejich vysoké alkalické hodnoty. Agresivní odmašťovací prostředky na mytí nádobí jsou pro kočky tabu. Někdo po vypláchnutí šamponu ze srsti jeho použití zopakuje, jiný chovatel přípravky kombinuje. Zvláštní pozornost si zaslouží mazové žlázky na horní straně ocasu. Zásadou je, že závěrečné vypláchnutí šamponu po poslední fázi procedury musí být důkladné.
Poté kočku rukou "vymačkáme" a vytřeme savými materiály, dětskými plenami nebo froté osuškou. Nejnáročnější etapou pro dlouhosrstou kočku i jejího majitele je vysoušení srsti fénem. Při fénování současně pročesáváme srst řídkým kovovým hřebenem, urychlí se tím dokonalé vysušení. V přestávkách kočce vyčistíme uši i oči. Pokud je to třeba, zastřihneme speciálními kleštičkami přerostlé drápy. Kočkám, které ještě na koupání nejsou zvyklé, je raději zkrátíme předem. Bezprostředně po koupání, lépe však až do samotné výstavy, kočku do venkovní voliéry nepouštíme.
Při koupání kočky je vhodné mít pomocníka.
Zdroj: Planeta zvířat