Vhodné rostliny
Nevhodné rostliny
Vše o šantě kočičí

Zpět

Vhodné rostliny pro kočky

Všechny kočky požírají trávu nebo jiné kytky. Je na nás zajistit, aby to byly ty vhodné pro ně. Kočka to dělá hlavně ze zdravotních důvodů. Pojídáním trávy si totiž doplňuje vitamíny a efektivně si pročišťuje žaludek od nechtěného obsahu (chuchvalců srsti- bezoárů) .
Pokud umožňujete kočce chodit ven, nemusíte si s trávou dělat starosti. Kočka si najde vhodnou dobrotu sama. Jen dávejte pozor, abyste váš trávník nestříkali závadnými prostředky a nezpůsobili tak kočce zdravotní problémy.

O zelený doplněk stravy byste se měli postarat, pokud vlastníte kočku bez možnosti chodit ven. Kočka, která nemá přístup k zelené trávě, může začít okusovat rostliny, které pro ni mohou být jedovaté (viz článek o nevhodných rostlinách pro kočky).
Ve volné přírodě kočkám nejvíce chutná tráva s dlouhými tvrdými a ostrými stébly. Takový drn si můžete vyrýpnout a zasadit ve větším květináči a budete mít celoročně skvělé zelené krmení pro kočku (jen to musí být drn ze zdravého životného prostředí).

Jiné alternativy:

Kočičí tráva

Pro pohodlnější majitele existuje trávník pro kočky (většinou se jedná o zasazené obiloviny), který si můžete zakoupit v prodejně s chovatelskými potřebami. Když máte štěstí, tak vám za pár dní vyroste šťavnatý a hustý porost. Je to asi ta nejjednodušší ale i nejdražší možnost.

Šáchor

Šáchoru existuje asi 400 druhů, pochází z Egypta, vyžaduje hodně světla bez přímého slunečního svitu a hodně, hodně vody. Prakticky musí neustále stát ve vodě, protože je to bahenní rostlina. Vyhovuje mu běžná pokojová teplota okolo 20°C a vlhký vzduch (v paneláku rostlinku rosíme). Některé větší druhy dorůstají až 150cm a konce listů se rozevírají do typického vějíře. Koupený šáchor pak ještě osprchujte, abyste ho zbavili případného postřiku. Kočky báchor milují, dokáží ho „okousat“ během chvilky. Proto je vhodné ho dávat někam !vzpamatovat se“ mimo dosah koček.

Šanta

Šanta kočičí (lat. Nepeta cataria, anglicky Common Catnip) je rostlina z čeledi hluchavkovitých, Lamiaceae, vzdálená příbuzná marihuany. Ve světě je známá pro svoji schopnost dostat kočky do nálady. Šanta se kdysi pěstovala běžně i u nás jako léčivá rostlina. Můžete se s ní proto setkat také pod jmény máta kočičí, dunda, kocourník, melisa, ožanka nebo marulka. Pravdou ale je, že dnes ji nejspíše najdete pod anglickým názvem catnip, který používá většina obchodů. Pěstovat šantu je snadné. Vyhovuje ji nejvíce slunce nebo polostín. Rozsazena má být po 30 cm, na podzim se má hluboko seříznout. Šanta se dá pěstovat i v bytě.

Šanta a kočky

Na kočky působí zejména látka nepelakton, která se vyskytuje v listech a stonku. Šanta dále obsahuje karvakrol, thymol, citral, kyselinu nepetovou, látky iridoidního charakteru, glykosidicky vázané hořčiny apod. šantě se někdy říká „kočičí kokain“. Vědci tvrdí, že látka nepelakton obsažená v šantě je přibližně desetkrát účinnější odpuzovač komárů než DEET, což je aktivní látka použitá ve většině repelentů. Bylo zjištěno, že šanta odpuzuje také šváby, nemají ji rády krysy a myši a že se místům, kde roste, vyhýbají.

Nepelakton má halucinogenní účinky. Podle některých názorů je jeho účinek podobný LSD, podle jiných spíše marihuaně. Protože způsobuje válení se koček po podlaze, což je u koček (samic) projev říje, myslelo se, že působí jako afrodisiakum. Je to ale málo pravděpodobné, protože to samé způsobuje také u kocourů. Pravděpodobně tedy kočka reaguje na „příjemné“ feromony, které se uvolňují během kočičích námluv a dalších sexuálních aktivit. U koček se ale projevuje také nesexuální chování, hraní si, pronásledování a lovení. Nálada vyvolaná šantou trvá asi pět až deset minut. Zajímavé je, že přičichnutí k šantě kočku stimuluje, ale po snězení funguje šanta naopak jako sedativum.

Šanta působí asi na polovinu koček a i na tuto polovinu působí s velice různou intenzitou. Nebyl zaznamenán žádný rozdíl mezi kočkami a kocoury, ať už kastrovanými nebo nekastrovanými. Šanta vůbec nepůsobí na koťata mladší 8 týdnů, naopak, často projevují k šantě odpor. Reakce na šantu se zdá být dědičná. Vlastní působení šanty se liší kočka od kočky: jedna může slintat a válet se po podlaze, další může být najednou hyperaktivní, některá dokonce agresivní a může po šantě vyhledávat souboje s ostatními kočkami.

Šanta je pro kočky neškodná. Nelze se jí předávkovat, protože většina koček ví, kdy má dost a další už odmítnou. Šanta nemá žádné vedlejší účinky a není návyková. Šantu mohou spolu s kočkami užívat i lidé. :D Čerstvé listy je možné použít do salátů, ze sušených květů a listů se vaří dobrý čaj. Je potvrzeno, že šanta funguje jako anestetikum, má protirevmatické účinky, je to antispasmotikum, lék proti nadýmání, je močopudná, působí proti bolestem svalů, nastydnutí kloubů, proti hemoroidům a bolesti zubů. Obsahuje vitamín C. Nálev pomáhá při horečkách a nachlazení, proti bolení hlavy, při zkaženém žaludku a jako mírné sedativum. Vyvolává spánek a pocení, tělesnou teplotu ale nezvyšuje. Nálevy ze šanty kočičí také pomáhají uvolnit ucpaný nos. Studie dále ukazují, že šanta má hojivé účinky na řezné rány. Rozdrcené čerstvé listy se navlhčí a přiloží na ránu.

Obilí

Kočičky milují i nejrůznější druhy obilí. Nejvhodnější je pšenice nebo ječmen a oves.

Bylinky

Kočky většinou nepohrdnou ani bylinkami, jako je tymián, kozlík lékařský, šalvěj, meduňka.

Zelenec

Potřebuje dostatek světla, ale na jaře nesnáší přímé slunce. Postupně si však přivykne a přes léto už tolik nevadí. Teploty přes léto snáší vysoké, přes zimu stačí 10°C. Zálivka v létě vydatná, v zimě podle teploty omezená. Rostlinu rozmnožujeme dělením trsů a nebo ze šlahounů

Zelenec chocholatý způsobí nutkání k zvracení a nevolnost, výborně se tedy hodí jako náhrada kočičí trávy k umožnění vyvrhnutí spolknutých chlupů. Jediná nevýhoda: Tyto rostliny přijímají jedovaté látky ze vzduchu, ihned předávají například nikotin dál na kočky.

Kozlík lékařský

Kozlík je vytrvalá bylina, která je u nás běžně rozšířená a dorůstá až do výšky 150 cm. Je též nazýván „baldrián“.
Má uklidňující a uvolňující účinek zejména při srdečních neurozách (úzkost, bušení srdce, strach ze zkoušek), při nervovém vyčerpání, nespavosti způsobené přepracováním, při migrenách, žaludečních neurozách, tiší bolesti, uvolňuje křeče, má příznivé účinky na poruchy štítné žlázy, při potížích v době přechodu. Kozlík lékařský byl v minulosti nazýván certikus, kočičí kořen, kozelec, kozlíček, kozlíček malý, odolenový kořen, valeriana... Kočičí kořen se říká kozlíku proto, že svou výraznou vůní láká kočky a ty se v něm velice rády povalují. Kozlík má na kočky i motivující účinek. Silice, alkaloidy, třísloviny a valepotriáty ve vzájemném působení vybízejí kočky k milování. Tato intenzivní vůně má na lidi spíše opačný účinek.

Pokojový bambus (Pogonatherum paniceum).

Pokojový bambus (Pogonatherum paniceum) patří mezi trávovité rostliny. I přes zmíněný název má rostlina botanicky blíže k cukrové třtině. Pochází z tropické východní Asie a Austrálie. Bambusy mají rády vlhko, proto v letních parnech rostliny jednou týdně orosíme. Vzdušná vlhkost by se měla pohybovat kolem 85%. Bambusy jsou botanicky řazeny mezi trávy a je známo, že kočky i psy trávu vyhledávají pro napravení trávení. Bambusy, jejichž výhonky jsou nasládlé a tyto se používají vysloveně ke kulinářským účelům.

Callisia repens

Pokojová rostlina, snášející v zimě i nižší teplotu(12-15°C) s omezenou zálivkou. Vyžaduje vysokou vzdušnou vlhkost, proto rostlinu často rosíme. Pod obchodním názvem GOOLIWOOG se prodává jako doplňkové krmivo pro vaše domácí miláčky(ptáky, plazy, kočky, želvy, morčata a králíky). Účinné látky jsou flavonidy, kvercetin, kampferol, fytosteroly, kyselina g-linoleová, vitaminy skupiny B a C. Dále minerální látky, železo, vápník, chrom, bor, měď a selen. Stimuluje imunitní systém. Pomáhá proti škodlivým mikroorganismům. Užívá se při cukrovce, leukemii, rakovinových onemocněních, osteochondroze, chronické pankreatitidě a ženských nemocech. Též při onemocnění sleziny, žaludku, tenkého střeva a nemocech žlučových cest. Zmenšuje otok průdušek u astmatiků. Šťáva dobře hojí rány, spáleniny a jiné kožní nemoci.

Ožanka kočičí (Teucrium marum)

podobně jako šanta kočičí působí i ožanka na kočky neodolatelně přitažlivě. Silná vůně působí na kočky jako silné afrodisiakum, kočky se v ní válejí a umí jí zcela zničit.

Jedná se o malý dřevitý keř s velmi vonnými listy a růžovými květy s čeledi hluchavkovitých. U nás se pěstuje jako pokojová léčivka,která má ráda přes léto letnění na plném slunci. Při letnění zelené listy zmodrají.

Užívá se nálev z kvetoucí nati . Léčebně patří mezi nejlepší léčivky na žlučník. Přispívá také k úpravě a zlepšení zažívání při poruchách trávení a konzumaci mastných potravin. Už jsem zaznamenala, že se přidává do krmení pro kočky.

Homeopaticky se ožanka používá na polypy (nosní, na děloze), chronické nosní katary. Tento lék je pouze na lékařský předpis.

Nechcete dávat kočkám rostliny? Alternativa je pasta

Alternativou pro pokrytí potřeby zelených rostlin jsou speciální pasty. Existují pasty přímo proti trichobezoárům (smotkům chlupů), které pomáhají průchodnosti spolykané srsti trávicím ústrojím nebo pasty a tabletky s obsahem trávy.

Zdroj: www.ceskekocky.eu/cz/uvod.htm

Kočka a rostliny v bytě (se nemají rády)

Autorka: Alena Pávková

Při každodenní péči o srst spolyká kočka značné množství chlupů. Olizováním se jemné chlupy zachytí na drsném povrchu jazyka, ze kterého putují do trávicí soustavy. Tam se slepí v pevné chomáče, které (v ideálním případě) kočka vyzvrací, nebo je bez potíží vyloučí poté, co prošly její trávicí soustavou.

Nastávají ovšem situace, kdy se chuchvalce nahromadí v žaludku a trávicím traktu, kde nabydou na objemu. Hrozí reálné nebezpečí, že se chuchvalce ještě zvětší, vyvolají chronické zdravotní poruchy a v krajním případě může dojít i k úhynu zvířete.

Kočky naštěstí samy dobře vědí, jak si od potíží s bezoáry (chuchvalci) pomoci. Pokud žijí venku, používají trávu jako prostředek k vyvolání dávení. Ovšem kočka žijící v bytě si v případě potřeby hledá náhradu mezi pokojovými rostlinami, což se jí může stát i osudným.

Proto se před příchodem kočky do domácnosti musíme zbavit všech nebezpečných a jedovatých rostlin. Mezi rostliny nebezpečné svým jedem patří např. difenbachie a filodendron, které obsahují jehličkovité krystalky jedovaté kyseliny. Pokud by si kočka do části rostliny kousla, bude mít popálenou tlamu, jazyk i hrdlo. Zasažená oblast svědí, rudne a otéká. Také užovník způsobuje obdobné příznaky a pokud jazyk oteče natolik, že blokuje vstup do hrtanu, může se zvíře udusit. Otrava hortenzií vyvolává žaludeční křeče, gastrointestinální potíže, krev ve stolici a srdeční, plicní nebo ledvinový kolaps.

Zvláště nebezpečné jsou pro kočky rostliny z čeledi áronovité, pěstované jako pokojové, neboť pocházejí z tropů. Jedná se o difenbachii, filodendron, monsteru, kalu, aglaeonemu a anturium, které obsahují ve svých pletivech šťavelany (drobné jehličky krystalů) poškozující sliznice a způsobující otoky. Zástupci z čeledi pryšcovité obsahují ve svých mléčnicích kyanogenní sloučeniny, alkaloidy a terpeny způsobující poškození zraku, dráždí sliznice a jsou toxické. Mezi pryšcovité patří, dnes hojně na vánoce kupovaná, vánoční hvězda a všechny druhy pryšců. O vánocích musíme dát pozor i na jmelí, jak na listy, tak bobule. Jmelí jako poloparazitická rostlina a obsahuje ve svých větvích a stoncích toxické proteiny – viskotoxiny. Jejich aktivita však závisí na charakteru hostitelské rostliny – nejméně toxické je jmelí z jabloně. Velmi nebezpečné mohou být všechny jarní byliny z čeledi liliovité, jako jsou tulipány, hyacinty, modřence, konvalinky, ocúny a křivatce. Nebezpečí se skrývá hlavně v okusování jejich tenkých listů, které kočky přitahují a nebo v tom, že se kočka napije vody z vázy. Totéž platí o zástupcích z čeledi amarylkovité, k nimž patří narcis, sněženka či bledule. U liliovitých a amarylkovitých rostlin je však nejvíce toxická cibule. Lilie a denivky, patřící taktéž do čeledi liliovitých, vyvolávají u koček při požití akutní selhání ledvin. Vážnou otravu mohou vyvolat i 2-3 listy v domácnosti pěstované okrasné azalky nebo venkovní rododendron, který je extrémně toxický. Všechny části oleandru, který pěstujeme v zimě v bytech a přes léto na balkónech a terasách, jsou jedovaté. Smrtelná dávka oleandru je pro kočku mnohem menší v porovnání s taky velmi toxickou difenbachií. Kosatec je také toxický a při požití poškozuje především slinivku a játra.
Nejenom okusování nebo požití jedovatých rostlin je nebezpečné pro kočky. Takové pití vody z misky pod květináčem může kočce způsobit nemalé problémy. Květiny jsou totiž hnojeny a některé rostliny mají jedovaté i kořeny, takže se toxiny mohou vyskytnout také ve vodě. Proto je dobré mít rostliny v obalech na květináč.

Po požití břečťanu vzniká zanícení hrdla, a pokud kočka kousek rostliny spolkne, dochází k zánětu žaludku. Mezi (i) pro kočky jedovaté rostliny dále patří africká kopřiva, agave i aloe, asparagus, azalka, brambořík, kapradí, orchideje, vánoční hvězda i vánoční kaktus, oleandr, pelargonie, trnová koruna a další jinak běžné pokojové květiny. Další nebezpečí číhá na zahrádce v podobě břečťanu, cesmíny, jalovce, kosatců, psího vína, ptačího zobu, tisu, rododendronu nebo túje. Rostliny mohou být kočkám nebezpečné také svými trny, což kromě některých výše jmenovaných platí zejména o kaktusech.

KOČKA NENÍ BÝLOŽRAVEC, ALE …

Některé rostliny v bytě padnou za oběť kočičím hrám. Ty, které si kočky samy sobě naordinují jako prostředek vhodný pro vyvolání dávení, uchráníme nejlépe tím, že místo nich zakoupíme rostliny neškodné a pro kočičí žaludky určené.

Jako je například obilí. A jelikož se některé kočky nespokojí s okusováním rostlin, ale s oblibou je také vyhrabávají i s mokrou hlínou ven z květináčů, nabízíme jim pšenici naklíčenou na vlhké buničité vatě. Svůj účel pak naklíčené obilí splní stejně dobře, a to bez dalších škod na majetku.

Pod názvem "kočičí tráva" se většinou prodává některý z mnoha druhů šáchoru, např.Cyperus zumula. Je třeba jej pěstovat na místě s dostatkem světla, ale ne na přímém slunci, a poskytnout mu dostatečné množství vody. Má rád teplotu 20 °C a vlhký vzduch. Některé větší druhy dorůstají až 150 cm a konce listů se rozevírají do typického vějíře. Pěstovat lze i šantu kočičí (Nepeta cataria) z čeledi hluchavkovitých, což je vytrvalá, 30 až 100 cm vysoká bylina. Z ní se vyrábějí výtažky stejně jako z kozlíku lékařského (Valeriana officinalis). Kočky tyto rostliny s oblibou vyhledávají a požírají. Pomocí extraktů ze šanty i z kozlíku lze kočku nenásilně "vychovávat", stimulovat tak, aby si oblíbila nové hračky, kočičí záchody nebo sloupky na broušení drápků. Stačí kýžený objekt potřít extraktem a čekat, co se bude dít. Uvidíte, že kočičí zájem bude silnější, než jste čekali...

NEBEZPEČNÉ ROSTLINY:

africká kopřiva	chryzantéma, listopadka	pryšec
agave	jalovec	prvosenka
aloe	jmelí	psí víno
amarylis	kala	ptačí zob
áron	kapradí	rododendron
asparágus	klívie, řemenatka	skalník
azalka	konvalinka	skočec
barvínek	kosatec	sleziník
begonie	kosmatec	šafrán, krokus
bobkovišeň lékařská	kroton	tchýnin jazyk
brambořík	křín	tis
břečťan	libora	toulitka
cesmína	lilek ozdobný	trnová koruna
čemeřice	mahónie	třešeň
difenbachie	mučenka	tulipán
dračinec, dracena	myrta	užovník
durman, datura	náprstník	vánoční hvězda
filodendron	narcis	vánoční kaktus
fíkovník šplhavý	oleandr	vlčí bob
fíkus gumovník	oměj	voskovka
hortenzie	orchidej	zerav, túje
hyacint	pelargónie	všechny kaktusy

JAK POZNÁME OTRAVU ZPŮSOBENOU ROSTLINAMI?

Otrava se u kočky může dostavit do 20 minut nebo se může projevit třeba až po 4 hodinách. Kočky, které vykazují otravu toxiny rostlin, hodně sliní, někdy se vyskytuje u tlamy pěna, mohou se dávit nebo zvracet. Kočka při otravě může ztěžka dýchat a polykat, především pokud je otrava doprovázena otokem ústní dutiny. Některé otravy doprovází průjem, křeče, třes, slabost, ztráta koordinace a rozšířené zorničky.

PRVNÍ POMOC

Při pozření jedovatých rostlin bychom měli zahájit první pomoc - vytáhnout zbytky rostliny z tlamy a poté ji vypláchnout vodou nebo mlékem. Při otoku tlamičky je nutno zabezpečit průchodnost dýchacích cest. Bezpodmínečně seženeme veterinární pomoc. Je potřeba znát rostlinu, kterou se mohla kočka otrávit. Pokud to nevíme, vezmeme k veterináři vzorek jedovaté rostliny. Veterinární lékař zpravidla vyvolá zvracení, podá živočišné uhlí a postará se o rehydrataci kočky.

Vše o šantě kočičí

Jiná pojmenování : Anglická - catnip, catmint, catswort, nip atd. , Česká - máta kočičí, dunda, kocourník, melisa, ožanka, marulka atd.

Něco málo z historie : Šanta nejvíce zdomácněla v Severní Americe, kam se dostala v sedmnáctém století s kolonisty z Anglie. Je nenáročná a lze ji snadno pěstovat na většině zahrádkách. Rodový název Nepeta pochází údajně z názvu města Nepete v Itálii, kde bylo pěstování šanty velmi rozšířené.

Celá staletí byla šanta pěstována jako léčivka, ale nejvíce známá je pro svůj účinek na kočky. Poprvé byla šanta popsána v roce 1597 v herbáři Johna Geralda jako rostlina zmírňující bolesti hlavy při nachlazení, bolesti žaludku a také jako uklidňující prostředek při poruchách spánku. Pro tyto účely byla užívána ve formě čajových nálevů.

Není známo, kde bylo charakteristické působení na kočky objeveno, ale po celém světě je tato rostlina spojována s kočkami. V Itálii jako erba dei gatti, v Německu katzenminze, ve Španělsku menta de gato, ve Francii herbe aux chats a u nás jako šanta kočičí.

Něco málo z chemie : Látka způsobující typickou reakci koček se nazývá nepetalakton a je uložena ve speciálních žlázkách na listech rostliny. Je součástí vonných silic šanty a její obsah se pohybuje okolo 40%, další siličné látky jsou v rostlinné říši naprosto běžné, např. citral, geraniol, citronellol, nerol a limonen.

Euforizující účinek na kočky má nepetalakton pouze při vdechnutí a kontaktu s chemoreceptory v Jasobsonově orgánu. To vysvětluje, proč kočky nereagují na uzavřené kapsle s výtažkem ze šanty, které spolknou.
kočičí útulek
Chemickou strukturou je nepetalakton podobný halucinogenům obsaženým v konopí a také valepotriátům z kozlíku lékařského. Z této podobnosti vyplývají podobné vlastnosti siličných látek těchto tří rostlin.

Průběh kočičí reakce na šantu (catnip response): úvodní prozkoumání, očichávání, olizování, posunování hračky, válení se na zádech, vzrušené mručení, potřásání hlavou, tření brady a tváří o hračku. Po několika minutách (obvykle 2 – 3, někdy však až 6 - 15 minut) účinek „drogy“ odezní a kočka ztrácí o hračku zájem obvykle na pár hodin.

Nejcitlivější jsou kočky a kocouři v reprodukčním věku. Na šantu reagují také lvi, pumy a rysové.

Vnímavost vůči šantě je pozorována asi u poloviny koček, některé z nich jsou na jejím účinku tak závislé, že vyžadují častý kontakt, jiné zase nejeví o „drogu“ žádný zájem (10 – 30% populace koček). Existuje teorie, že reakce na šantu je vrozená a dědí se autosomálně dominantním genem.

Poslední studie na moskytech ukázaly velice dobrý repelentní účinek nepetalaktonu. Nepetalakton byl izolován také jako součást feromonu některých druhů mšic.

Něco málo z anatomie : Vomeronasální orgán (Jacobsonův orgán): tento druhotný čichový orgán nalezneme u mnoha savců, s výjimkou vyšších primátů a člověka. Je spojený jak s nosní, tak s ústní dutinou kočky pomocí kanálku. Vnějším znakem, že kočka právě používá Jasobsonův orgán je tzv. flémování, kdy kočka ohrne horní ret a nasává vzduch tlamkou. Molekuly se tak dostanou přímo na sliznici čichového orgánu k chemoreceptorům a tím je vnímání pachu intenzivnější a citlivější.

Účinky na lidský organismus : Po mnoho staletí byla šanta využívána jako skvělý přírodní prostředek při kolikách zažívacího ústrojí, bolestech hlavy a zubů, při křečích a horečkách, menstruačních potížích.

Působí sedativně a užívá se jako čaj pro zklidnění před spaním (pozor, stejně jako kozlík může na některé jedince působit opačně, tj. stimulačně!). Ve vysokých dávkách působí emetogenně (způsobuje zvracení) jak na člověka tak na kočky.

Autor článku: Veronika Vríčanová

Zdroje :

http://www.alaskancloudbuster.com
http://www.tempestwolf.com
http://herbsforhealth.about.com
http://www.thevet.com